Reportář Gagaga
Jak jsme se dali dohromady?
No, známe se tak nějak už pár let, zkušenosti se šifrovačkama jsme měli do teďka všichni nulový. Do Sovy jsme šli s tím, abychom to nějak došli, což se nám taky povedlo :-). Jo a vlastně by Vás možná taky zajímal původ našeho názvu týmu. Když sem se nás chystal přihlásit přemejšlel sem jak nás pojmenovat, mrknul sem na ICQ, kdo z týmu je online a ptal jsem se, první kdo odpověděl byl Dejv, napadlo ho „Gagaga“, registroval sem nás teda takhle, později sem se dozvěděl, že ten název byl myšlenej jako fór, no co, ale přepisovat se mi to nechtělo. Při srazu jsme byli od někoho překřtěni na „kačenky“ (myslím, že zůstaneme u toho „gagaga“).
Příprava na hru
Od středy jsme byli všichni v Šimkových sadech jako organizátoři ScoutDays, odtamtud jsme se vykopali v sobotu lehce po poledni. Nutno podotknout, že za předchozí 2 noci jsme dohromady naspali asi 8 hodin, takže jsme byli výborně připraveni na noc v terénu. Sraz byl v 16,00 v Šimkových sadech a pak už následovala cesta na Slezské trojkou. Hned poté co jsme vystoupili ze socky na nás od nejbližší hospody někdo mával….tomu se nedalo odolat. Spolu s zhruba dvaceti lidma jsme obsadili zahrádku a přemýšleli o jednom oroseném…odolali jsme :-). Pak následoval přesun na nádraží, bohužel na jeho druhou stranu než byli orgové. Po registraci a nafasování sušenek jsme se vydali na start. Dohoda zněla jasně, evoluce bude hrát Dejv a Jake. Na první pohled to vypadalo, že zůstanou slizem až do konce, ale najednou se u nás oba objevili.
Sudoku
Většina našeho týmu hraje alespoň občas Sudoku-ligu, takže tahle šifra pro nás nebyla žádný problém. Akorát v té nervozitě jsme udělali všichni chybu a museli jsme překreslovat. I přes to jsme odcházeli jako druzí, přímo podle kolejí na zastávku.
HK-zastávka
Problém s hledáním šifry byl vyřešen hned po příchodu, protože nám ji našel jiný tým, kdo to byl teď fakt nevím. Řešení nám chvilku zabralo, azimut jsme vyřešili hned a nabrali směr, jen ten nápis nám nějak nešel do hlavy, ale někde v půli cesty jsme to měli.
Pomník
Šifra opět téměř bez hledání, byla vidět na první pohled. Sotva jsme si šifru rozdělili napůl a dosedli na lavičku před školou, měla druhá půlka našeho týmu vyřešeno. Tím jsme asi docela naštvali opodál řešící tým…..u téhle šifry jsme strávili tak 3 minuty. V tuhle chvíli sem začal být docela nervózní, protože půlka našeho týmu každou úspěšnou šifru zapíjela z placatky. Tímhle tempem by to nemuselo dopadnout dobře.
Černé víčko
K mostu jsme dorazili asi jako čtvrtí a věděli sme, že hledat je marné ,chvíli jsme se o to pokoušeli, ale pak jsme vzdali a čekali. Luštění bylo celkem v pohodě, přijít na „černá vičkoů nebyl problém, ale co s tím? Koukali jsme do mapy a Méďu napadlo, že černá budou koleje, nejbližší byl železniční most přes Labe. Cestou jsme furt přemejšleli co znamená to vičko, Jake si celou cestu s fixama hrál a pískal si na víčka. Pak pronesl „černé víčko“ v tom sem mu ho vytrhl z pusy a kouknul dovnitř…. a co sem nenašel….jenom jak to dostat ven, prostě sem to zlomil a bylo. Tohle stanoviště byla úplně největší náhoda. Do teď nechápu jak se nám to povedlo.
Most přes Pileťák
Šifru jsme hledali tak pět minut. K řešení jsme se vydali směrem k ústředně, kde jsme ji během pěti minut měli. Vydali jsme se směr Šimkáče, cestou jsme potkali Vozejčkáře, se kterými jsme šifru našli téměř současně. Do luštění jsme poprvé zapojili nápovědu u netu….docela se chudák zapotil. Cestou ke Kavčímu plácku jsme potkali pod lampou jeden tým a nějak sem si nedal pozor na pusu a zatímco sem říkal zbytku týmu kam deme, slyšel to pohodlně i tento tým.
Kavčí plácek
Šifru jsme našli celkem pohodlně, jen jsme si nějak nemohli přeložit co to znamená. U Bílé věže taky problém nebyl, cestou zpět zafungovala opět nápověda u netu, když nás docela zmátlo, že to jméno je krom rodného jména Petra Bezruče jménem nějakého profesora z ČVUT J, na malém náměstí sem rozbalil mapu a našel Bezručku, hledal sem křižovatky a v ten okamžik někoho napadlo, že ten první obrázek bylo ruchadlo….tzn. Veverkova ulice, už jsme se chtěli dělit a odběhnout na tu křižovatku. Nejistota dělá své a tak jsme se vrátili ještě na nástěnku k Duchovi a k Církevní škole, to už nám bylo jasno a vyběhli jsme směr Bezručka.
Bezručka
Na tohle stanoviště nezapomenem. Zapsali jsme se v 21,07, tři minuty po Vozíčkářích, přečetli jsme šifru druhé půlce týmu do telefonu a pak jsme začli řešit. Nebyl problém najít onen kopec Chrastka. Zavolal sem nápovědě u netu jak se tam dá dostat, prej tam jede vlak něco před jedenáctou večer. Pro nás to znamenalo 2 hodiny času. Přesunuli jsme o pár ulic vedle a rozhodli se jít pro nápovědu. Běžel pro ni Méďa a Dejv, když nám zavolali, že máme použít radu Pralinek nějak jsme si ji nikdo nemohli vybavit. Opět nápověda u netu, jenomže nějak zklamala komunikace a vyložili jsme si to tak, že se to má přeložit napůl. Rozdělili jsme tedy trasu od nás k Chrastce napůl a vyšel nám rybník u Librantic. Vydali jsme se směr Adal na nějakou socku. Měli jsme mrtě času než jela poslední pětka, tak jsme si nalili kafička a pěkně s hnkem jsme si to štrádovali přes okruh, protijdoucí tým se hodně divil, že si k tomu v pohodě pijeme kafčo. U Adalu jsme se rozhodli, že pro každý případ necháme půlku týmu v HK. Já, Méďa a Kulhas jsme odjeli pětkou do Slatiny a zbytek si dal u negra hambáče a vydali se šestkou na Slezské a pomalu pěšky za náma. Zhruba o půl jedné jsme došli do Librantic k rybníku, krom toho, že jsme si vymáchali boty v mokré trávě jsme nic nenašli. Volám nejdřív na technickou pomoc, že nám vyšlo stanoviště 9 někam k Libranticím. Potěšila mě věta: „ To máte špatně, tak daleko to bejt nemůže, všechny stanoviště jsou tak 2-3 km od sebe, rozhodně tam nechoďte a zkuste luštit znova“. Jenomže co má člověk dělat když už tam je??? Zavolal sem si teda o řešení a poslali jsme tam tu část týmu co byla v HK, sice tou dobou byli skoro ve Slatině, ale co se dalo dělat. My jsme se vydali zpět do města, tentokrát zcela po svých. Když jsme došli asi ve dvě ráno na Slezské ozval se Dejv, že našli stanoviště devět. To docela potěší po šestnáctikilometrové procházce.
Bagrák v Třebši
Celkem jednoduše jsme po telefonu rozluštili, že se v šifře mluví o Labské louce, ale co s tím dělat? Zarazilo nás, že se tam mluvilo o úvodním písmenu…. Naše půlka se tedy vydala k domu L, což jsme měli kousek a nálezci se vydali do Labské kotliny k hospodě Lábská. Byli jsme neúspěšní na obou frontách, proto jsme se vydali pro nápovědu. Cestou pro ni jsme porhlédli rejstřík a objevili ulici Labská louka, no hurá…. Nápovědu jsme měli cestou, tak jsme ji pro jistotu skoukli.
Labská louka
Taky pěkně hnusné stanoviště. Při hledání jsme potkali asi 3 týmy, což nám tentokrát v hledání vůbec nepomohlo, všichni byli stejně úspěšní. Po půlhodinovém hledání se dostavil úspěch….poté co jsme koukli na šifru a další půlhodinu do ní bezvýsledně koukali nás tenhle pocit opustil. Nešlo to luštit, byla neskutečná zima, chtělo se nám spát a byli jsme nějak vytuhlý po těch kilometrech do Librantic. Nakonec sem se s Dejvem vydal ke slepému rameni pro nápovědu, došli jsme tam a nějak se nám nedařilo ji nalézt, po půl hodině jsme to vzdali a druhá půlka týmu si volala o řešení. Já s Dejvem jsme se pomalu přesouvali směr vodárna za zbytkem týmu.
Vodárna
Tehle test sem viděl až rozluštěný, jakmile jsme s Dejvem dorazili zbytek týmu měl hotovo a vyráželi jsme směr novohradské lesy. Později sem se dozvěděl, že jsme na tomto stanovišti předběhli jeden tým a luštění se vydařilo i bez pomoci kamaráda u netu. Cesta na křižovatku byla pekelně dlouhá a hlavně tam hrozně foukalo. Eště, že jsme byli rozehřátý z vešlapu nahoru na kopec.
Křižovatka Písečná...
Na tomhle stanovišti jsme potkali další dva týmy, k luštění jsme se usadili do altánku. Ani sem si pořádně nesedl a Kulhas už hlásil, že ví jak na to, tak sem se ani nijak nesnažil a dal sem si kafíčko.
Rybník u křížku
Zde jsme došli tým, který jsme potkali na předchozím stanovišti, chudáci tam hledali asi už pěknou dobu. Šifru jsme našli jako první, akorát se nám před nima nepodařilo utajit kde byla…. Pustli jsme se do luštění, měli jsme stejný úvahy jako vozíčkáři- vybírat určitá písmena nebo slova. Opět zaperlil Kulhas, ani nevím jak ho to napadlo-čárky a tečky na řádcích.
Hřbitov
Šifru jsme téměř nehledali. K luštění jsme se rozhodli o kousek popojít na sluníčko, čímž jsme se vzdálili od hřbitova, kde byly nápovědy. Méďa a Kulhas šli počítat s kalkulačkou a já s Dejvem a Jakem jsme počítali lavičky na hřbitově. Docela nás zmátlo, že jich tam bylo místo očekávaných třinácti čtrnáct, ale nějak jsme neměli sílu to řešit a klukům ke kalkulačce jsme řekli třináct.
Cíl
Doběhli….teda spíš došli jsme něco před osmou. Koláče a pití potěšilo, konečně jsme si dopili kafe a vydali jsme se na devítku do Malšovic. Večer jsem u netu s potěšením zjistil, že jsme celkem našlapali 42 km a že jsme osmý, což jsme po tom kufru fakt nečekali. Už se těšíme na příští rok. Doufám, že za rok se do těch Librantic půjde, když už to máme natrénovaný (cestou je pěkný výhled na HK).
Za tým Gagaga Zdenda
