Hradecká sova pohledem orgů
Příprava
Hradeckou sovu jsme začali chystat ihned po loňském ročníku. Ještě na podzim jsme plni elánu vymysleli většinu šifer. Papírek jsem však uložil tak pečlivě, že jsem ho na jaře již nenašel. Začali jsme tedy vzpomínat. Naštěstí jsme si na všechny chuťovky vzpomněli, takže čtverce, čeština, špendlík ... nezůstaly v propadlišti dějin.
Začátkem června jsem začal vytvářet www stránky a zároveň jsme vyrazili na lov mapy. Volili jsme pečlivě. Mapa musela obsahovat kompletní Hradec a kus novohradeckých lesů. Zároveň mapa musela umožňovat špendlíkovou metodu. Zvítězil Shocart.
Prstem na mapě jsme načrtli přibližnou trasu Hradecké sovy a umístění nápověd. Následovalo několikero průzkumů terénu a dohledání přesného umístění stanovišť.
Do konce července jsme dokončili všechny šifry a předali je na otestování dvěma testerským týmům. Testy však dokončil jen PeS s Karlem. Díky nim jsme opravili několik chyb, které by znepříjemnily řešení například fixů, čtverců a kvízu. Podle výsledků testů jsme i odhadli i předpokládaný čas příchodů týmů do cíle (propočty vyšly přesně teda až na Slepé vozíčkáře). Testování v týmu Úderníků bylo zhatěno příchodem potomka (ještě jednou gratulujeme).
Mezitím na stránkách probíhala registrace. V jejím průběhu jsme měli až 22 týmů. Týden před zahájením hry se však počet postupně redukoval až na konečných 19. Do poslední chvíle jsme však netušili, kolik týmů skutečně přijde a zda se nám vrátí vložené náklady.
Tři dny před startem se tiskly všechny materiály a zařizovalo občerstvení. Díky slabému tisku kopírky nás čekalo i několikahodinové vybarvování první šifry.
Celou sobotu jsme pak rozváželi zadání a nápovědy šifer po celé trase Hradecké sovy. Při tom nám asistoval Ivoš, který po skončení hry většinu stanovišť i sklidil. Celkem jsme najeli na kole okolo 60km. Délka optimální trasy bez nápověd letos činila přibližně 21 km. Některé týmy ale ušly daleko více.
Start
Hodinku po rozmístění stanovišť na Slezském předměstí jsme vyrazili na místo startu na nádraží. Roztáhli jsme celtu nedaleko nádražní budovy, abychom nezacpali perón a nervózně očekávali příchod prvních účastníků. A nikdo nešel. Až ve 16:40 se objevil od zastávky tým Da Vinci.
Konečně jsme objevili, že většina týmů přešlapuje na druhé straně nádraží. Někdo zakotvil na špatné straně a postupně se na něj nabalovalo více a více týmů. Jen by mě zajímalo, proč se nenašel jediný člověk, kterému nebylo divné, kde jsou orgové a nešel prozkoumat nádraží. Určitě by nás viděl.
Vzniklou frontu se podařilo obsloužit. Spousta týmů netušila svoje tajné kódy pro získání řešení, ale i to jsme zvládli.
Na start se dostavilo 15 týmů. Tým Náhodní chodci a Ti nejtvrdší Vraccasovci vytvořil koalici a nutno podotknout, že velmi úspěšnou.
Evoluce
Evoluce zahájila Hradeckou sovu. Přece nepustíme na trať zvěř. Dav stříhajících vyslanců týmů splnil své funkce. Pobavil orgy a zamezil vzniku front pro vydání zadání první šifry. Někdo proklouzl sítem evoluce jako nůž máslem, ale u někoho (viď Gee) to byl těžký boj.
Zdržení v Evoluci však bylo nepodstatné. Vždyť poslední Moraváci a spol. se na 3. stanovišti zapisovali jako druzí.
Sudoku
První šifra byla záměrně časově náročná. Potřebovali jsme roztrhat startovní pole. Společný pohyb 64 účastníků by hru pokazil.
Těm, co Sudoku již někdy luštili, to šlo lépe. Pro některé týmy bylo největší oříškem přijít na princip převodu číslic na písmena. Marně jsme v Radách a vybaveních uváděli na procvičení dvě nejpoužívanější šifry.
Týmy se postupně zvedaly a odcházely víceméně správným směrem. Posledním sedmi zoufalým týmům pomohla až v 19:00 vyvěšená nápověda.
To už jsme bohužel neviděli, protože jsme museli rozmístit zbytek šifer a nápověd. Navíc náš pomocník Ivoš zazmatkoval a způsobil zácpu na šifře 4.
Když jsme soukromě tipovali žebříčkové umístění, padlo i jméno Rada a staršina. Těm bohužel tato šifra vůbec nepadla do noty. Zbytek hry pracně stahovali náskok.
Sova – nesova
Jednoduchá šifra na morseovku byla ukryta za vlakovou zastávkou. Pokud víme, tak nikomu nepůsobila problémy.
Pohádka
Drastická pohádka s podivnými čísly byla opět analogií na ciferné součty. Zřejmě nečinila nikomu žádné problémy.
Fixy
Jako první přišla na most u Plácek Lehká demence. Bohužel zde žádnou šifru nenašla. Chyba byla na straně orgů. Pečlivě jsme Ivošovi vysvětlili, kam má jet vydávat fixy a zadání čtvrté šifry. Bohužel jsme ho vybavili i výsledky všech šifer. U 4 bylo uvedeno Soutok Labe a Piletického potoka. Ivoš ve své horlivosti myslel, že je špatně a jel na stanoviště č. 5. Po telefonátu jsme ho urychleně poslali zpět. Přesto 4 týmy již čekaly. Těmto týmům se ještě jednou omlouváme a jako kompenzaci jim odečítáme z výsledného času dobu čekání.
Šifra číslo 4 byla pro některé týmy kritická. Lehká demence ztratila vedení a do vedení se až do konce hry dostali Slepí vozíčkáři.
Podlost orgů nezná hranic. Oni si dovolili něco schovat do víčka. Některé týmy marně prozkoumávaly most, aby našly nějakou plechovku černé barvy či co. V případě, že něco dostanete od orgů, není to jejich štědrost, ale darovaný předmět většinou slouží pro vyluštění šifry. Důkladně ho vždy prozkoumejte a případně demontujte. Pozor, někdy nevratná demolice není to pravé ořechové.
Čísla
Tady se poprvé projevila časová prodleva mezi dobou průzkumu terénu a současností. Nádherná cesta kolem Labe se díky stavebním pracím změnila v terénní vložku.
Šifra byla schována těsně u zábradlí u cestičky. Některé týmy ji však nějakou dobu hledaly. Šifry musí být trochu schovány, aby je nikdo neodcizil. Ten, kdo byl na letošních Svíčkách, ví své o soutoku Doubravky a Cerhovky. Nemáme žádné zprávy o tom, že by toto stanoviště někomu dělalo problémy.
Čeština
Na pahorku v Šimkových sadech bylo ukryto stanoviště č. 6. Našel ho i tým Da Vinci, který během telefonátu pochopil, že je nutné vykonat vrcholový výstup.
Ach ta češtin. Velké problémy látka pro základní školu dělala i testerům. Jak jste na tom byli vy?
Indicie
Původně se mělo jednat o procházku centrem Hradce Králové. Účastníci měli obdivovat jeho zákoutí. Bohužel místo toho překonávali staveniště Malého náměstí. Některé události se opravdu nedají tušit dopředu.
Indicie jsme rozmísťovali až v noci kvůli hospodskému ruchu. Naštěstí se během hry nic neztratilo (nebo si nikdo nestěžoval). Když jsem v neděli odpoledne stahoval stanoviště, tak byla sedmička téměř dokonale vykradená. Jen u kašny se povalovala křižovatka a na vývěsce u sv. Ducha byla jediná nepoškozená indicie.
Všichni až na Chodili po lese a kopali do pařezů odhalili, že následující šifra se nachází na křižovatce ulic Veverkovy a Bezručovy.
Špendlík
Stanoviště jsme vybrali podle jmen ulic, protože na ně šlo dobře vytvářet indicie. Bohužel terén nenaskytoval příliš míst na ukrytí. Nakonec jsme se rozhodli to risknou a umístit stanoviště do plotu vedle sloupu.
Naštěstí stanoviště během hry vytrvalo útok sběračů. Ráno okolo 10 však byla v nenávratnu vrcholová knížka. Těmito dvěma posledními stanovišti bych chtěl obhájit naše ukrývání šifer. I přes žádost o ponechání materiálu se najdou lidi, kteří maří práci druhých. Z tohoto důvodu budeme i v příštích ročnících pečlivě ukrývat šifry. Podrobně popíšeme skrýš a necháme účastníky trochu hledat.
Samotná šifra se opět ukázala jako zlomová. Na šifru padl druhý největší počet řešení. Některé týmy si dobře přečetly radu a špendlík použily. Rada pro příště zní: "Pokud nevíte, přečtěte si veškerý dostupný materiál (nápovědy, rady, noviny, zadání ...)."
Někteří pročesávali břeh Labe. Největší obdiv za kufr patří týmu Gagaga. Část týmu se totiž autobusem č. 5 dopravila do Slatiny a odtud k rybníku u Librantic. Můj obdiv k tomuto výkonu. A jedno poučení pro příště. Naprostá většina stanovišť ve všech hrách je umístěna poblíž. Ve městě hledejte v okruhu do 2-3 km, v terénu mohou být stanoviště o něco dále. Každý delší přesun je podezřelý a je třeba ho ověřit. Šifrovací hry jsou od šifrování a ne od pochodů.
Labská louka
Šifra, která znamenala stop pro některé týmy, byla umístěna u plotu zahradnictví. Zde končící tým Harém se přišel podívat do cíle, za což jim děkujeme. Tým Dobrou noc zde hru také vzdal a šel do hajan. Nicméně děkujeme, že jste se zúčastnili a pevně doufáme, že jste se aspoň chvílemi bavili.
Text popisoval pramen naší nejdelší řeky Labe. Že se jedná o Labskou louku odhalila většina týmů. Nastaly však dva problémy.
Někteří marně hledali ulici na svých mapách. Jedná se o ulici z letošní zástavby. Co k tomu dodat? Většina her je vytvářena podle konkrétní mapy. Pokud ji nemáte, mohou nastat problémy. Dopředu jsme informovali, jaká mapa je nutná. Dokonce jsme nabídli, že vám ji seženeme. To organizátoři jiných her nedělají.
Druhý problém potkal všechny týmy. Předposlední věta zadání nabádá k pozornosti na první písmeno - L. Na to že se jedná o L v mapě, nepřišel nikdo. Proto všichni s různými úspěchy pročesávali ulici Labská louka. Někdo našel dříve, někdo později. Těm co umístění reklamovali, jsme napověděli.
Šifry z výše popsaného důvodu musíme schovávat. Bohužel přesný popis umístění byl zvolen zřejmě nevhodně a žádný tým na něj nepřišel. Předejít těmto nedostatkům se dá pouze terénním testováním.
Lehce nás pobavil telefonát zoufalého týmu, který pročesával louku a na jihovýchodním okraji hledal boudu. Nedopadl ještě tak špatně. Tým Náhodní chodci napoprvé vůbec neodhalil Labskou louku a šifru hledal u Císařské studánky v lese.
SSSS
Na Labské louce byla umístěna šifra s opakujícími se písmeny. Na této šifře se s námi rozloučil DesertTeam, který se zde rozpadl. Šifra byla záludná v posunu. První nápad většinou dával nesmysl, ale stačilo ho posunout o jedničku. Důvod byl jednoduchý, nechtěli jsme zavádět cyklení abecedy pro Z.
Na šifru padla dvě řešení.
Kviz
Pekelný kvíz jsme tvořili spolu s učitelkou biologie, což doufám vysvětluje jeho zaměření. Naschvál jsme volili záludné otázky. Při lehkých otázkách by vám stačilo uhádnout půlku odpovědí a zbytek by šel dohádat. Cílem bylo zapojit všechny členy týmu a vhodné bylo použít i přítele na telefonu.
Čtverce
Čtverečky byly naším tipem na nejtěžší šifru. Na mřížku lze napasovat mnoho typů šifer. Ale skutečnost, že ciferný součet a pořadí v abecedě se ve hře již několikrát opakovalo zřejmě hodně pomohl. Na této šifře přišel mohutný nástup týmu Náhodní chodci. Zato Moraváci začínali mít krizi. Ve chvíli, kdy na stanoviště přichází druzí Reservoir dogs, jsou Slepí vozíčkáři již hodinu v cíli.
Balast
Na druhém místě se dlouhodobě usadili Reservoir dogs a nebýt balastu, zřejmě by došli druzí. Balast jsme se rozhodli zařadit podruhé. V loňské verzi byl v o hodně těžší podobě. Někoho napadlo vynechat písmenka a číst interpunkci okamžitě. Někdo si došel pro nápovědu a pak vzal řešení.
Byla to poslední šifra, která měla prověřit schopnosti týmu v brzké ranní hodině a v zimě při vyčerpání přijít na jedinou spásnou myšlenku.
Rozklad na prvočísla
Poslední šifra byla odpočinková. Kdo nechtěl pracovat s kalkulačkou, procházel se po hřbitově. Bohužel do třetice zasáhla vyšší moc. Lavičky u rozptylové loučky se natírají. Buď jsme při přípravě hry mnohokrát špatně počítali, nebo jednu těsně před hrou přidali. Každopádně se žádný tým nenechal splést.
Jak byla tato šifra jednoduchá, tak rozhodla o druhém a třetím místě. Kobra 11 se rozhodla počítat lavičky, a tak se Náhodní chodci prohnali s kalkulačkou okolo a o 3 minuty je předehnali. Že by se vyplatil matematik v týmu?
Cíl
A co dělali vlastně celou noc orgové? Okolo 22 hodiny konečně umístili poslední nápovědu ke špendlíku a vydali se ke stanovišti č. 4, kde Ivoše vystřídal čtvrtý člen Pralinek zvlášť- Petr. Že neumím počítat? Čtvrtý člen? Když pominu nás dva, tak vězte, že řešení vám poskytoval Síba von Pralinky Zvlášť z detašovaného pracoviště v Poličce. Tímto bychom mu chtěli ještě jednou poděkovat za namáhavou celonoční práci.
Všechny týmy na stanovišti č. 4 již byly. Stanoviště 2-4 jsme zrušili a posbírali vrcholové knížky. Vyzvedli jsme Jirkovo auto na nádraží a odebrali se do peřin v bláznivé naději, že se trochu vyspíme. Průběžně jsme brali telefony a radili týmům, kde mají hledat stanoviště.
Hřebíčkem do rakve byl telefonát asi okolo jedné hodiny ranní. Tušíte správně, Slepí vozíčkáři volali, že jsou na 14 a za pár minutek jsou v cíli.
Nalodili jsme auto koláčky a odjeli do cíle, kde na nás již vítězové čekali. Chvíli nám sdělovali své zážitky. Pak se rozhodli, že na ostatní týmy nemá cenu čekat a půjdou se trochu prospat domů. Hodili jsme je aspoň k Tescu (tomu na Brněnské).
Pak jsme si až do 6 užívali přerušovaný spánek ve spacácích. Těsně před 6 ranní se objevili Náhodní chodci a v závěsu Kobra 11. Dostali občerstvení, diplomy a vyrazili také domů spát.
Smutno nám dlouho nebylo, protože postupně přicházely další týmy. V 9 se na kolech pro diplomy, šampáňo a sošku sovy stavili vítězové.
Poslední tým Kámen dorazil těsně po 10.
Závěr
Přes drobné organizační škobrty se hra povedla. Chtěli jsme hru udělat pro začátečníky. Našim cílem bylo, aby do půlky stanovišť došli všichni. Od stanoviště 8, kde začínaly složitější šifry, jsme očekávali, že nějaké týmy začnou brát hromadně řešení a případně hru vzdají. Ve skutečnosti ještě stanoviště č. 9 navštívily všechny týmy.
Tomuto záměru jsme podřídili skladbu šifer. Do stanoviště č. 8 byly zařazeny šifry, které měly podobné principy. Vymykala se tomu snad jedině 4, která prověřila připravenost telefonického řešení.
Podíváte-li se na statistiku libovolné jiné šifrovací hry, tak do cíle dochází 1 až 3 týmy třeba ze 200 startujících. Všechny týmy se dostanou na staviště 2 až 5. Pak začnou docházet případné nápovědy a řešení.
Co dodat. Snad jen gratulaci vítězům, poděkování týmům za přízeň a přání dobrého počasí do příštího ročníku.
Všechny připomínky, náměty, nabídky při testování nebo pomoci při dalším ročníku pište do fora nebo na naši emailovou adresu.
Organizátoři Alča a Martin
