Hradecká sova 2010

Hradecká sova 2010 z pohledu týmu První pokus

Rok se sešel s rokem a náš tým opět seděl ve vlaku směrem do Hradce Králové. Po loňském sedmém místě a účasti na několika dalších šifrovacích hrách, byla letos očekávání vysoká. Na druhou stranu jsme měli problémy se sestavou, kdy do poslední chvíle nebylo jisté jestli vůbec pojedeme. Nakonec jsme se ale sešli ve třech – Honza (moje maličkost), Peťa a nováček šifrovacích her Martin. V místě startu jsme byli asi půl hodinu předem. Čas do startu jsme strávili zkoumáním šifrovací kostky a odpočíváním. Prakticky přesně ve čtyři to vypuklo. Vyslechli jsme si organizační pokyny, přičemž hned zde už před startem se rozhodlo, že letošní výsledek nebude úplně podle našich představ. Nějak jsme totiž nepochopili, že se může na jednu šifru brát nápověda víckrát. Je to sice napsáno v pravidlech, ale náš tým to chápal tak, že pro jednu šifru sice existuje více nápověd, ale když zavoláme, tak se nám nápověda vybere podle toho, v jaké fázi řešení šifry jsme skončili a pak už musíme volat o řešení. Toto se nám v průběhu hry několikrát vymstilo. Stejně jako loni začínala hra šifrou

1. Úvodní řada

Úvodní šifra není v našem týmu oblíbená. Obvykle po ní odcházíme až v druhé půlce startovního pole a pak počáteční ztrátu celou hru dotahujeme. Dnes ale začíná na první pohled jednoduše. První obrázek pluh nebo taky ruchadlo, což evokuje blízké rodáky bratrance Veverkovi nebo Přemysla Oráče. Druhý obrázek je javor a ten by podle nás měl symbolizovat Kanadu. Na třetím obrázku je typické africké zvíře gorila. Když je přidán čtvrtý obrázek, na kterém je hrad Neuschwanstein a nápis, že existují tři pravidla, tak si myslíme, že jedno je jasné. Obrázky budou přidávany ve trojicích, přičemž první bude zastupovat Evropu, druhý Ameriku a třetí Afriku. Pátý obrázek je nějaká kytka, kterou vůbec nepoznáváme, ale poněvadž v našem týmu nemáme botanika, tak nemůžeme vyloučit, že je typicky americká Peťa tady přichází s druhým pravidlem, že by mohlo jít o počty písmen názvů obrázků, kdy by byl název vždy na čtyři, pět a šest písmen. V tom případě bychom měli pluh, javor, gorila, hrad a kytka (nebo její název) a první pravidlo by začalo pokulhávat. Nevadí Hned nás ještě napadá i třetí pravidlo a to, že se střídá věc rostlina a zvíře. V tom případě by mělo být řešením zvíře na šest a pokud možno africké. Říkám žirafa, Peťa ji kreslí, ale čekáme ještě projistotu na šestý obrázek. Tím je vrabec, což není typické africké zvíře. Stejně jde Peťa zkusit odevzdat žirafu, ačkoliv už si nejsem zdaleka tak jistí, že je to správně. Martin ale za chvíli říká: „Hele, oni mu něco dávají, asi to bylo dobře“. A taky že jo Poprvé odcházíme mezi prvními. Až po hře jsme se dozvěděli, jaké mělo být to třetí pravidlo a že jsme měli vlastně kus štěstí.

2. Konference

Přicházíme s minimální ztrátou na pátém místě a hned na první pohled Peťa říká, že princip je jasný. Celkem rychle vyplňujeme vědce do odpovídajících políček. Ačkoliv někteří odolávají déle, za několik minut už čteme první písmena jejich příjmení a míříme k rybníku Věkoše.

3. Čísla

Na téhle šifře jsem to tentokrát já, kdo říká, že princip je jasný. Něco podobného bylo na loňské Sově, akorát s kompasama. Beru kostku a do čtverečkovaného papíru kreslím čárky podle toho, jakým směrem otáčím kostkou a jestli je číslo v zadání tučné. Je to ale těžké na soustředění, tak si nechávám čísla diktovat a jde to o dost lépe. Písmena z toho, ale moc nekoukají a po dvou třetinách se to kazí úplně. Asi jsme někde udělali chybu. Chvíli přemýšlím, kluci mezitím zkouší něco jiného a napadá mě, že bych to mohl zkusit kresli rastrově a ne vektorově. Tento nápad se ukazuje jako správný a za chvíli mám z původního nesmyslného obrazce nápis Labský. Koukám do mapy a nacházím Labský most, který by mohl být řešením. Pro jistotu chci ale doluštit ještě dvě písmenka. Zde mám ale obrazec špatně, tak nějakou dobu trvá než zjistíme odkud v původním zadání pokračovat. Nakonec to kýžené „mo“ vyjde a my se zvedáme a odcházíme.

4. Zebra

Zapisujeme se na úžasném druhém místě se ztrátou 20ti minut a vypadá to, že na pátém stanovišti budeme docela dlouho před jeho otevřením. Po prohlédnutí zadání začínáme vybarvovat slova, kterým odpovídá černá barva. Rastr 3x2 pak navádí na použití Brailova písma. Ještě před vyluštěním podle počtu písmen tipuju že další stanoviště je Bílá věž a ukazuje se, že mám pravdu a taky že jsme některá políčka nevybarvili dobře Toto byla naše nejrychleji vyluštěná šifra.

5. Divný morse

K Bílé věži přicházíme o třičtvrtě na sedm, ale stanoviště je otevřeno až od půl osmé. Máme tedy třičtvrtě hodiny času a jdeme tedy na hamburger a pivko na náměstí Před tím ještě voláme organizátorům, že už jsme na místě a málem se zapomeneme zapsat do vrcholové knihy. To nám připomíná až tým, který dochází chvilku po nás a my tak zjišťujeme, že jsme zde byli první, ačkoliv do vrcholovky se zapisujeme až za příchozím týmem. Máme naprosto skvělou náladu a říkáme si, že s takovýmto mezičasem se do Pohody nechodí a zkusíme tedy po šestém stanovišti Výzvu. Když chvilku před půl přicházíme k věži, tísní se tu už asi deset týmů a organizátoři nám sdělují, že první tři týmy jsou už nahoře, že je začali pouštět už před deseti minutami. To nám náladu ale nekazí, protože čas, který nám bude odečten, se určí až podle toho, kdy nás pustí nahoru. Týmům nahoře to ale nějak dlouho trvá a organizátoři zjišťují co se děje. Dozvídáme se, že nejsou schopni vysílanou morseovku správně zachytit a po chvíli rozvažování organizátoři rozhodují o vydání alternativní šifry. Nahoru se jdeme přesto podívat a pokochat se výhledem na večerní Hradec. Zkusmo zkoušíme morseovku zachytávat. Jde to, ale jestli by se nám z toho podařilo něco vyluštit raději nezkoušíme. Bereme si nahoře alternativní zadání a přesunujeme se pod lampu na náměstí. Poprvé dnes nevíme okamžitě, co se šifrou dělat. Vypadá to jako morseovka, ale skoro určitě je to něco jiného, protože znaků je zde příliš mnoho. Nakonec mě napadá jednoduché řešení, že tečka je jednička, pomlčka je desítka a výsledná čísla se převedou na písmena. Řešení vychází smysluplně, takže se přesunujeme do Šimkových sadů.

6. Asociace

Zde nás čeká devět stanovišť. Na každém z nic po splnění úkolu dostaneme indicii. Z indicií 1-3, 4-6 a 7-9 je třeba vyvodit pomocí asociací další indicii a z těchto tří pak získat heslo, za nějž dostaneme od organizátorů umístění dalšího stanoviště. Stanovujeme taktiku tak, že z každé trojice získáme jenom dvě indicie a že to z toho nějak dáme. Já řeším sudoku a logickou úlohu, Martin jde na nízké lanové překážky a probudit sovu, Peťa jde na Tarzana a na elektonickou hru. Navíc ještě kluci donesou heslo ze slepeckého písma. Vše se nám úspěšně daří, hesla máme a jdeme asociovat. Kaktus, koruna a akát dávají jasně trn, ze slova svět a 30 let vyvozujeme slovo válka a zbývá nám lid a práce. Z těchto dvou slov se nám nedaří nic moc vyvodit (snad jen slovo komunismus a to se nám moc nezdá). Zkoušíme tedy jenom trn a válka a napadá mě válka růží. Potud dobré. Kdykoliv jindy bychom šli za organizátory, řekli jim heslo růže a pokračovali ve hře. Ve skutečnosti jsem to bral jako slovní spojení a to přece nemůže být heslo. Nikoho z nás nenapadlo použít jenom růži. Pustili jsme se tedy do plnění zbývyjících úkolů. Složil jsem báseň (limerik), který zde přes jeho nesporné kvylitu neuvedu Za ni jsme dostali indicii mlok a slovo válka bylo potvrzeno. Nakonec jsme šli na mořeplavbu, které jsme se chtěli vyhnout, ale co naděláme. Nakonec svíčku přeplavujeme přes vodu a dostáváme indicii labuť. Z indícíí labuť, lid a práce už vydedukujeme slovo píseň. Máme tedy píseň, trn a válka. No nebudu Vás napínat, nakonec nás ta růže napadla skoro hned, ačkoliv doteď nevím, co mělo toto slovo společného s písní. Prostě hrozná škoda a 45-60 minut zbytečné ztráty. Zde se asi nejvíc projevilo, že jsme šli jenom ve třech. I přes tyto trable míříme před jedenáctou hodinou do Výzvy. Časově bysme to měli stihnout. Aspoň v to doufáme.

6a. Sedmičková

Přicházíme s hodinouvou ztrátou někde kolem osmého místa. Na této šifře se projevuje matematik Peťa, který šifru chvíli prohlíží a pak při její řešení nám vysvětluje, jak se převádí z jakékoliv (nejenom sedmičkové) číselné soustavy do desítkové. Hotoví jsme relativně rychle a vrací se nám dobrá nálada.

6b. Tabulka

V pořadí se neposunujeme, vyzvedáváme šifru a sedáme s ní pod lampu. Šifra sice sama říká, co se s ní má udělat, ale interpretace tohoto návodu a jeho realizace je už věc velmi obtížná. Nejdříve se snažíme dělat spirály od vyznačeného písmena a od prostředního písmena tabulky. Nic smysluplného ale nevychází. Hledáme texty v pomyslných čtvercích a taky nic. Nakonec nás zachraňují diagonály, kdy objevuji konec řešení a násilím se nám daří dohledat i skoro celý začátek. Když nám chybí asi jenom tři písmenka (ačkoliv jsme to netušili), Peťa pochopí celý postup a šifru doluští. Trochu nám dělala problém interpretace řešení. Šel jsem obhlédnout stará polní hřiště co byly asi sto metrů od stanoviště. Než jsem tam stihl dojít, kluci už mě volali zpátky, že je to hřiště na ulici Stará Polní. Docela by mě zajímalo kolik týmů vyřešilo tajenku zamýšlným a ne reversním postupem. Přijde mi, že ten byl nepoměrně obtížnější.

6c. 3D sudoku

Stále si držíme stejné umístění a ani odstup od vedoucích týmů se příliš nezvětšuje. Ke slovu se dostává kostka, kterou polepujeme a paralelně luštíme vždy dvě sudoku najednou. Postup nám zlehčuje opětovné přečtení zadání, kde se dozvídáme, že na hranách jsou čísla naprosto totožná, čehož jsme si napoprvé nevšimli. Po doplnění čísel Peťa rychle přichází na způsob čtení tajenky a můžeme pokračovat a připojit se k týmům, které šly Pohodu.

7. Slovní

Na stanoviště jsme došli ve 2 hodiny ráno, takže pokud jsme chtěli dojít až do cíle, nemohli jsme si dovolit žádné moc velké zákysy. Týmů zde bylo ještě překvapivě hodně, tak jsme si taky našli místo a pustili se do luštění. Prvních písmen si Martin všiml hned. Vypsali jsme si tedy označená slova a přemýšleli co s nimi dál. Peťa pak poznamenal, že každá věta kóduje právě jedno nebo dvě slova. Potud to bylo jednoduché, ale pak přišla zásadní otázka. Jak udělat ze slova jednoznačným způsobem číslici. Bohužel nás nenapadlo nic, tak jsme si řekli, že to možná děláme nějak špatně a zavolali jsme si poprvé o nápovědu. V té jsme se dozvěděli, že tajenka má 11 znaků a písmeno je kódováno jednou nebo dvěma číslicemi. Takže se náš postup ukázal jako správný a my byli tam kde předtím. Zde se taky poprvé projevilo naše nepochopení pravidel, protože místo toho abychom volali o další nápovědu, jsme po dalších 15 minutách marného přemýšlení volali o řešení. Holt slovní druhy jsou zákeřné a to jsme podobnou šifru už jednou na ostravském Dark City vyluštili. Otázkou je, jestli by nám další nápověda pomohla. Každopádně se zvedáme a jdeme si spravit náladu na další šifru.

8. Hradecký Fantom

Po prvním pohledu nás napadá, že to bude asi nějaké kreslení po mapě. Daří se nám taky určit pořadí vykreslovaných písmen podle toho, kdy agent ukončí svůj pohyb nebo se Fantom přesune pěšky. Písmena se nám ale nedaří správně vykreslit. Nikdo z nás si totiž nevšiml, že je z druhé strany mapy plánek trolejbusových tras i s označenými zastávkami. My se namísto toho pachtíme s normální mapou, kde jsou zastávky sice označeny ale nepojmenovány. Názvy se tedy snažíme odhadovat a asi dvě písmenka vychází celkem pěkně. Máme taky ale dvakrát X, o kterých jsme si skoro jistí, že je máme dobře. Napadá mě ještě druhé řešení a to, že každá trasa určuje právě jedno číslo trolejbusu. Ve většině případů ho lze určit jednoznačně, ale nic smysluplného z toho nevychází. Jsme zoufalí, že nemůžeme dát ani takto jednoduchou šifru a voláme o nápovědu. Z té se dozvídáme, že jde opravdu o kreslení do mapy a že kreslíme do špatné. Chybu napravujeme, otáčíme mapu a už to jde o něco lépe. S některými písmeny máme přesto problém, protože na mapě nejsou všechny názvy zastávek a některé nám tak chybí a jako nehradečáci nemáme šanci zjistit, kde se nacházejí. Jednoznačně nám ale vychází LTC, což byl náš tip na umístění dalšího stanoviště. Tak se sbíráme a odcházíme. Po hře jsme se dozvěděli, že jsme luštili o jedno písmeno víc. Bez této chyby by to vyšlo.

9. Golgota

Vytváříme dvojice a Peťa zakresluje křižovatky. Když mi je ukáže v mapě, tak mám jasno. Úplně stejná šifra byla letos na Dark City. Kreslím malé kříže a velký kříž. Další stanoviště nám ale vychází docela dost daleko a tak vytváříme ještě alternativní řešení, kdy máme průsečík dvou přímek, procházejících dvěma malými kříži. Toto řešení ukazuje někam na ulici Na Drahách, což je nepoměrně blíž a zkoušíme to tedy nejdřív tam. Samozřejmě tam další stanoviště není a tak se vydáváme na vzdálenější místo. Zde to vypadá zpočátku taky nepravděpodobně. Nepotkáváme žádné týmy. Zelených mostků je tu více, ale u žádného nenacházíme šifru. Až u toho posledního. Přiznávám, že jsme si v tuto chvíli oddechli. Špatným přesunem jsme ztratili asi 20 minut drahocenného času.

10. Rovnováha

Během přesunu sem se rozednilo a na šest šifer nám zbývalo už jenom šest hodin. Že se dostaneme až do cíle, začíná vypadat nepravděpodobně, navíc když nás ještě čekají nejtěžší šifry. Tahle to naštěstí ještě nebyla. Řešení má celou dobu pod palcem Peťa. Vypočítává, že v řádcích a sloupcích musí být součet čísel 42. Stříháme dílky a skládáme dva jednoznačné čtverečky. Zbylé čtyři dolušťujeme trošku násilím zároveň se čtením tajenky. Krychli jsme vůbec nepolepovali a nepřišli tak na pravidlo o shodných číslech na hranách a vrcholech.

11. Mateřídoušky za dvacetikoruny

Rozhodně ne nejtěžší šifra, ale pro mě největší zklamání celé hry. Přemýšlíme nad podivným názvem, ale nic nás nenapadá. Soustředíme se tedy na samotnou šifru, ale ani po půl hodině nemáme nejmenší tušení odkud vůbec začít. Není v ní naprosto nic nápadného, nic čeho by se dalo chytit. Voláme tedy nápovědu a dozvídáme se, že se máme soustředit na samohlásky. Poté už nám dochází význam názvu šifry. A v tom je celý kámen úrazu. Podle mého názoru, by neměl být název šifry nezbytný pro její úspěšné vyřešení. V pravidlech je uvedeno, že název šifry může při řešení pomoci, ale když jeho význam nepochopím, musí zůstat šifra nadále řešitelná. A to v tomhle případě nebyla. Je sice pravda, že zde bylo ještě „Nezapomeň 20+6=26“, ale toto bez pochopení významu nadpisu samo o sobě taky nedává smysl. Celkem rychle mi dochází, že šest odstavců má taky nějaký význam a že z každého z nich bude podstatná asi jenom jedna samohláska. Dál už ale žádné nápady možná i v důsledku ranní únavy nepřichází. A protože už jsme o jednu nápovědu volali, tak voláme rovnou o řešení. Mezitím jsme se stihli ještě zajít podívat k blízkému obchodnímu domu Hvězda, protože to bylo nejpravděpodobnější řešení na šest písmen, ale nic tu nebylo. Míříme tedy k mostu přes Labe.

12. Severní dvoukroková

Zde dostáváme změť písmen na plášti kostky. Tu polepujeme a zjišťujeme, že jsou zde zastoupena všechna písmena abecedy s podobnou frekvencí výskytu. Je nám taky jasné, že nám má s řešením pomoct propiska, ale myslíme, že je podstatná pouze nálepka a o přítomnosti magnetu nemáme tušení. Peťa zkouší kostku různě natáčet po dvou krocích, ale nic zajímavého mu nevychází. Je už po desáté hodině, a protože tuším, že toto bude asi nejtvrdší šifra celé hry, voláme rovnou o řešení a pokusíme se ještě dojít do cíle.

13. Čtverečky

Zadání šifry je mi povědomé, ale únava už je opravdu výrazná a nemůžeme s ní hnout. Nápady nejsou žádné a tak před půl dvanáctou házíme do ringu bílý ručník a voláme si o umístění cíle.

V cíli si prohlížíme řešení šifer, vyplňujeme dotazník a před vyhlášením výsledků odcházíme směr vlakové nádraží. Hra byla pěkná, počasí se vydařilo, ačkoliv teda nad ránem byla fakt zima a v našem týmu se objevila dokonce i čepice a pár rukavic. Chtěl bych tímto moc poděkovat organizátorům za prima zábavu a doufám, že se příští rok uvidíme zase na startu.