☰

Hradecká sova 2013

Jak na mapu?

Během terénních šifrovacích her je práce s mapou velmi důležitá. V tomto návodu najdete pár dobře míněných rad.

Obecně

  • Pokud je mapa v povinném vybavení, je vhodné si ji sehnat. Bez konkrétní mapy může být řešení některé šifry neproveditelné. Většinou se jedná o šifru, na které graficky něco vynášíte, spojujete objekty apod. Případně je řešení skryto v konkrétním nápisu nebo se odkazuje na místo, které nebývá v jiných mapách vyznačeno.
  • Mapou v doporučeném vybavení orgové naznačují, kterou mapu při vytváření šifrovačky použili. Hru můžete dojít s libovolnou mapou, ale mohou nastat komplikace.
  • Pokud není doporučená žádná mapa, je vhodné si sehnat jakoukoli mapu pokrývající území, kde se daná hra koná.
  • Pokud od orgů dostanete mapu, používejte ji.
  • Různé mapy jsou různě podrobné a zachycují reálný terén různě. Více map může pomoci s přesnější navigací.
  • Pokud si mapy odporují, pravdu má orgovská mapa.
  • Kdo byl na druhém ročníku, ví, že mapy mohou mít chyby.
  • Mapu používejte i během luštění. Pokud s šifrou nemůžete pohnout, je vhodné v mapě odhadnout předpokládaný směr trasy, identifikovat v dosahu vhodná místa dalšího stanoviště. Pokud tušíte, že je tajenka je x-písmen a na druhém a třetím místě je XY, vyhledání názvu v mapě může pomoci. Toto není v rozporu s pravidly.

Turistická mapa

  • Pro orientaci ve značeném terénu nám plně postačí běžná turistická mapa, většinou v měřítku 1:50 000 nebo 1:100 000.
  • Sledováním průběhu cesty a občasným porovnáním mapy a terénu se můžeme docela dobře pohybovat krajinou i za zhoršené viditelnosti.
  • Měřítko mapy vám pomůže odhadovat vzdálenosti. Navíc na mapách bývá naznačena kilometrová síť.
  • Mapa by vždy měla být orientována správně k severu - pak objekty z mapy korespondují s objekty v terénu.

Barvy

Pro lepší čitelnost mapy se používá barevné rozlišení.

  • černá - základní situace (komunikace a stavby)
  • modrá - vodstvo
  • zelená - zvýraznění lesních ploch
  • hnědá - vrstevnice a terénní tvary
  • bílá - pole, louky

Vrstevnice

  • Povrch zobrazované krajiny se nazývá terén. Zobrazení terénu je nejpřesnější i nejnázornější pomocí vrstevnic.
  • Vrstevnice jsou myšlené čáry, spojující místa stejné nadmořské výšky.
  • Kolmá vzdálenost vrstevnic je tzv. interval nebo též ekvidistanta vrstevnic. U turistických map bývá od 10 do 100m. U orienťáckých map bývá 5m.
  • Čím jsou vrstevnice blíže u sebe, tím je terén strmější.
  • Hlavní vrstevnice jsou silnější a jsou to násobky 10, 100 ... Bývají přerušeny číslem reprezentujícím nadmořskou výšku. Základ čísel směřuje do údolí.
  • Orientace podle vrstevnic (cesta z kopce do kopce, rýhy, hřebeny apod.) je spolehlivá. Terén se mění pouze v dlouhodobém horizontu (kopec jen tak nikdo nepřemístí).
  • Kóty lze většinou jednoznačně v terénu určit. Jedná se o oblíbené místo pro stanoviště na šifrovačkách. Číselný výsledek šifry lze právě interpretovat jako kótu.

Azimut

  • Azimut je úhel pochodu - o kolik stupňů se směr pochodu odchyluje od severu (0 stupňů)
  • Další stanoviště na šifrovačkách lze určit pomocí dvou čísel - azimutu a délky pochodu v metrech (kilometrech).
  • Azimut bodu v terénu - Buzolu nasměrujeme k měřenému bodu průzorem. Otočným kotoučem otočíme tak, aby střelka byla rovnoběžně s ryskami kotouče. Pomáháme si při tom zrcátkem. Pevný ukazatel buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu azimutu.
  • Azimut na mapě - Mapa nemusí být zorientována. Buzola se na mapu přiloží tak, aby dlouhý okraj spojoval výchozí místo s cílem. Otočný kotouč na buzole se natočí tak, aby se rysky kotouče shodovaly s mřížkou na mapě, a sever na otočném kotouči mířil na sever na mapě. Pevný ukazatel buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu azimutu.
  • Pochod podle azimutu - Na mapě si změříme azimut k cíli. Kotouč buzoly ponecháme po celou dobu pochodu nastaven na změřený úhel. Nastavená buzola se vezme do ruky. Celou buzolou se otáčí tak, aby střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče. Jakmile se tam nastaví, podélná osa buzoly a průzor ukazuje k cíli. Ve směru průzoru si najdeme tzv. dílčí cíl a dojdeme k němu. Od něj opět nastavenou buzolou určíme další dílčí cíl. A tak až do hlavního cíle. Je-li hustá mlha a dílčí cíle nejsou vidět, můžeme kráčet a přitom neustále sledovat buzolu a dbát na to, aby se střelka stále udržovala rovnoběžná s ryskami kotouče. Musíme hlídat to, aby buzola byla vodorovně se zemí.

Topografické značky

  • Objekty jsou v mapě znázorněny topografickou značkou. Podle značky lze rozlišit, zda se jedná například o kostel nebo hospodu.
  • Topografické značky mohou být použity v grafických šifrách. Pokud vám vyjde obrázek kolečka s křížkem, tak hurá ke kostelu.

Orienťácká mapa

Některé terénní šifrovačky občas zařazují pohyb podle mapy pro orientační závody. Tyto mapy se vyznačují velkou přesností a zaznamenáním podstatných orientačních bodů v krajině, podle kterých se lze pohybovat i mimo cesty.

  • Pozor na měřítko. 1:10 000 znamená, že 10cm na mapě je kilometr. Pokud jste zvyklí na běžné turistické mapy. Velmi rychle můžete cíl přejít.
  • Používají se i jiné mapové značky. V uvedeném přehledu značek jsou hlavně důležité značky pro vrstevnice, rýhy, kupy, prohlubně a jámy, významné vegetační objekty (památný, velký strom), jezero, potok a pramen, cesty, pěšiny a průseky, posed (věž), krmelec a zvláštní umělý objekt.
  • Některé použité barvy mají jiný význam než na turistických mapách.

Barvy

Barevně odlišená hustota lesa může pomoci při orientaci. V plánovitě vysazovaných českých lesích velmi bezpečně můžete rozpoznat hranici mezi běžným lesem a nově zasázeným hustníkem. Navíc často nové stromky bývají oplozeny. Právě rohy hrazenek bývají oblíbenými stanovišti.

  • bílá - les, kterým se dá bez obtíží běžet (není to louka nebo pole)
  • zelená - hustý, špatně průchodný les nebo křoví (čím tmavší, tím hůř se dá projít - naopak světle zelená se blíží významu "bílé")
  • žlutá - terén bez stromů, tedy pole, louky, paseky
  • hnědá - vrstevnice a terénní tvary
  • modrá - všechno vodstvo
  • černá - všechny skály a kameny, cesty, budovy

Vždy platí, že mapa nemusí být aktuální. Terén (vrstevnice, kopce) se nemění. Cesty a objekty jsou také relativně stabilní. Pozor, prostupnost lese se v čase může díky těžebním a výsadbovým pracem značně měnit.

Příklad

Pro úplnost uvádím výřez z jedné mapy z okolí Hradce Králové. Je na ni soutok potoků poblíž Lesního hřbitova. Rybník na mapě je Kříž.

Plán města

  • Na teto mapě nemusí být kresleny vrstevnice a další topografické značky. Plány měst ale obsahují názvy ulic, významné objekty (nemocnice, kino, divadlo, škola,...) apod.

  • Nezapomínejte na rejstřík ulic, který může pomoci při dolušťování.

GPS

Na některých hrách jsou povolené GPS, jinde se povolují pouze pro záznam trasy. GPS může být pro tým přínosem, hlavně při dohledávání konkrétních objektů nebo nalezení se v hlubokém lese. Práce s ní na šifrovačkách se víceméně neliší od prace s mapou.