Hradecká sova 2016

Hradecká sova 2016

Před hrou

Venku by mělo sněžit, ale je tam bláto. Děti dostaly dárky a snaživě si tvoří závislost na cukru. Do práce a z práce za tmy. Dlouhé večery nahlodávají svědomí. Co povíš, až se tě babí léto zeptá, copak si dělal v zimě?

Se sněhem to pořád není žádná sláva, aspoň konečně dáváme dohromady termín, kdy se orgové mohou sejít. Tedy aspoň většina. Každý donese prototypy šifer a vzájemně si je testuje. Některé se ujmou a jsou zařazeny předběžně do hry, jiné jsou označeny za nezajímavé, pracné a nepoužitelné. Některé nápady vypadají slibně, ale bude se muset na nich ještě zapracovat a nechat uzrát. Nakonec se nám podaří dát dohromady dostatek šifer, abychom je mohli začít pasovat do hry. Půjde to těžko, protože dost šifer má omezení na délku tajenky.

Zbývá tedy nad mapou vykoukat trasu. Co start? Nedáme ho na hlavním nádraží, ať týmy nemusí řešit příjezdy? Klidně. Jak budeme pokračovat dál? Druhá šifra bude asi žvoulečka/camrava, tam stanoviště může být kdekoliv, kde je něco hezkého v mapě. Killer sudoku potřebuje vodu, denníček a deskriptiva zase krátkou tajenku. Kde vlastně bude cíl? Ten slíbila Gee, ale té se nedá dovolat. Tak to dotáhneme někam na Nový Hradec a pak se uvidí. Trasu ohýbáme, lovíme v paměti terén, žhavíme street view, vzpomínáme, kde jsme viděli bezdomovce, kudy vedou přechody velkých silnic. Uff, po několika hodinách je koncept dalšího ročníku hotový. Za nedlouho bude Sendvič, to se pravidelně testují Svíčky a Sova. Aby se testovala Sova, budeme muset první verze šifer stihnout asi za 14 dní.

Je tu Sendvič. Síba nás trápí Hitlerem a šnečky a párky a my proti němu nemáme dostatečný kalibr. Startovní dává prstem v nose asi za 20 minut, na Bludiště otevře jedno oko a zdrží ho jen Denníček, protože nemůžeme najít nůžky. Každopádně si odnášíme hromadu postřehů a nápadů, jak šifry zlepšit.

Ne všechny šifry se podařilo do prvního testování udělat. U jedné se nakonec ukázalo, že na ní bude potřeba zapracovat daleko více, a že letos nebude. Killer sudoku pořád není na světě. Naštěstí pro Sovu se Pralinkám na ostatních šifrovačkách příliš nedaří a máme dost slepých cest, ze kterých se derou na světlo boží náhradní šifry. Těm, ale nesedí vymyšlená trasa. Kvůli plástvi pohledem do mapy zkracuji trasu zařazením mateřské školy Sion, aniž bych uvědomoval, jaké bude působit komplikace. Místo přeci znám velmi dobře, když jsem pár metrů od tamtud bydlel a děti si tam chodily hrát na hřiště.

Jaro končí a slovo se hlásí léto. Všechny šifry jsou hotové a prochází několika koly testování. Tímto děkuji všem testerům. Jejich rady nám hodně pomohly. V některých případech šly názory proti sobě, ale i to nám pomohlo.

Je tu konec srpna, kdy pro nás orgy začíná nejvíce práce. Před tiskem zkontrolovat šifry, správně naplnit systém zpráv, vytisknout všechny šifry, sehnat ceny a občerstvení a hromada dalších prací, které vlastně nejsou nikde vidět. Na jaře jsme podcenili mapu. Ta, podle které jsme dělali hru, není k sehnání. Na první schůzce jsme sice dělali trasu, aby šla projít podle libovolné mapy. Bohužel v průběhu příprav se trasa změnila a použil jsem Sion. Nakonec podlehnu nářkům a mapu skenuji a dávám na web. Nenacházím čas dávat ji dohromady, ale díky Derovi si všichni mohou stáhnout mapu v celku.

Stejně jako snad skoro každý ročník se komplikuje cíl. Gee ho tentokrát dohodla v sokolovně, kde vede cvičení pro děti. Vše několikrát ověřuje a urguje. Neměl by tedy nastat problém. Ale nastal. Opět to bude svatba. Naštěstí bude venku a ne v tělocvičně. Nebudeme se naštěstí muset střídat s unavenými svatebčany.

V pátek se schází orgové a začínají kompletovat šifry, připravovat startovní obálky. Večer je všechno připraveno. Sedíme a procházíme šifry, trasu, úkoly. Kde vlastně je ten Sion. Petrovi najednou Google vrací dvě umístění v Hradci. Mateřská škola Sion v ulici Na Kotli se přestěhovala na Miladu Horákové. A naše mateřská školka byla povýšena na školu základní. Proto na startu upřesňujeme vzdálenost mezi stanovišti a v případě komplikací si nechávám volat na mobil. Chystáme se skoro spát, když nám Tomáš hlásí, že při nahrávání dat do systému vypadli Aplikovaní hrošíci. Mají větší herní index, než mají mít. Orgové se nakonec dohodnou, že je na startu rozdělíme na dva týmy.

Hra

Motoristé jedou na start přes pekárnu, kde vyzvednou koláčky a dort. Kolaři jsou na startu dříve a užíváme si pomalu se zaplňující se náměstí. Jsou tu orgové se startovními obálkami a začínáme rozdávat obálky. Dostavují se Aplikovaní hrošíci, vlastně jejich trosky. Část týmu má dorazit až později. Nakonec se dohodneme, že půjdou ve čtyřech luštících hráčích. Možná jsme je tímto rozhodili, ale naše důvody k zavedení tohoto pravidla jsme zmínili na webu.

Krátké vypíchnutí důležitých informací a je odstartováno. Týmy luští, děti si máčí ve fontáně a my fotíme a postupně vyvěšujeme nápovědy. Mezitím odchází první týmy. Orgové se rozprchnou po městě a rozváží a hlídají stanoviště. Jak přichází zprávy od týmů, tak postupně otvíráme a zavíráme jednotlivá stanoviště. V poledne jedeme se dvěma naloženými auty připravit cíl. Denníček dává týmům zabrat, takže máme čas zavřít cíl a okukovat killer sudoku, které dává tušit zábavu. Killer sudoku se jednou otestovalo na úvodní schůzce a pak prošlo několika změnami, které se testovaly pouze na sucho. Vše chystal Fíťa, proto jsou všichni natěšeni, jestli a jak to bude fungovat. Očima tlačíme vedoucí týmy, aby pohnuly se sudokem a začala ta zábavná část. Nakonec se tak nějak všichni sejdeme u týmu Krysí smrť, který první vyluštil sudoku a začíná polévat. Jde na to hodně opatrně. Nejprve polévá fólii, rozstřihnout šifru se mu moc nechce. Když se k tomu odhodlá, tak ignoruje čárkovanou čáru a opatrně ostříhává okraje. Pak polévá nepotištěnou půlku papíru. Ono to bublá! Jasně poléváte jemně sycenou minerálkou. Konečně je polito, co mělo být polito, braill se ukazuje, orgům padá kámen ze srdce, že nebudeme muset řešit nefunkční šifru a utíkáme k autu, abychom uvítali týmy u cíle. Poslední úsek vede do největšího hradeckého kopce. Opravdu jich to víc nemáme. S Petrem očekáváme příchozí. Krysí smrť a v závěsu za nimi Zvířátka. Do souboje se zapojuje i Pouliční směska. Postupně přichází Ovečky a další týmy. Souboj o první místo je letos velmi dramatický. Nakonec vítězí Krysí smrť.

Další a další týmy dokončují a chodí se občerstvit do cíle. Chvilku před hrou objevujeme, že si tým vzal řešení na závěrečnou šifru, ale neodeslal heslo do systému. Tím tak pro systém pokračuje ve hře. Systém neposílal heslo a umístění cílového stanoviště. Každý další příchozí tým se snažíme instruovat, že musí poslat heslo, jinak nedokončí a pokud dají řešení, ať jdou za námi. Stejně po hře zjišťujeme, že asi 5 týmů oficiálně hru nedokončilo. Nakonec se Tomášovi (díky moc za systém, který jinak fungoval bez problémů) podaří týmům s řešením na poslední šifru hru uzavřít a přepočítat žebříček.

Trička, dort, diplomy jsou rozdány, týmy nasyceny, šifry vysvětleny a je načase letošní Sovu prohlásit za ukončenou.

Letos jsme měli nejvíce týmů. Denní krátká hra táhne více hráčů než dlouhé noční. Změna charakteru hry se tedy povedla. Hru ze 71 týmů nedokončilo 18, někteří ale braly taktické řešení na poslední šifru. Do cíle vítězové nedorazili už po poledni, ale slušně po otevření cíle. Dramaturgicky hra dopadla podle našich představ, obtížností jsme se přiblížili schopnostem startovního pole. Důležité je ale neusnout na vavřínech. Po hře zvažujeme, zda do příštího ročníku nezařadit více jednodušších šifer, aby i slabší týmy zažily pocit nad rychle vyřešenými šiframi. Nechte se tedy překvapit.

Komentáře k šifrám

Matematická křížovka

Petr přišel na schůzku se zajímavou hříčkou Na první test vznikly dvě verze, jedna velká obří křížovka a druhá se 4 malými křížovkami.

Druhá dává možnost paralelizace a vypadá jednodušší, proto volíme tuto. První test trval asi 20 minut. Odhádáno podle mapy, dalších implicitních pravidel apod. Byl jsem skoro rozhodnut, že na ni ani nebude dávat nápovědu.

Další testy už nejsou tak jednoznačné. Proto přidáváme další pravidla, připravujeme nápovědy a znova testujeme a testujeme.

Při hře se šifra chovala přesně podle očekávání. První týmy odchází asi za čtvrt hodinu a poslední týmy posíláme na další stanoviště hodinu po startu. Startovní pole se příjemně rozdělilo.

Camravá

Tahle šifra vznikla na náměty Žvoulečky ze TMOU Byla to má z prvních šifrovaček a nechala mi krásné vzpomínky na kylop, mekar, cirátně, selně apod. Po zbytek Tmou a dalších šifrovaček jsme se nebavili jinak.

Šifru jsem zařadil na začátek, aby mi pomohla rozhodit startovní pole. Navíc umožnila hru protáhnout centrem Hradce bez obavy o vykradení stanoviště.

Trasu jsem volil, aby obsahovala dost orientačních bodů, s vymýšlením cizích slov pomohl google translator (serverní irština, maďarština, finština apod.).

Testování probíhalo hlavně přes Google street view a testeři to dávali různě. Někdo nedošel, někdo došel v pohodě a názory na zábavnost šifry se také lišily.

Pokud se naše verze camravé líbila, jak mě žvoulečka, tak jsem rád.

Zubatá deskriptiva

Se šifrou přišel Gimli. Orgům se líbila, takže udělal i generátor pro jednodušší úpravu šifer. Bohužel Word nerozdýchal použité Unicode znaky, takže úprava do finální podoby vždy zabrala nějaký čas. Generátor špatně generoval dva znaky a tahle chyba se nám pořád vracela.

Testerům se nechtělo počítat. Počítali špatně. Proto jsme udělali větší mezery mezi znaky a vše zvětšili. V prvních verzích nebyl jasný směr kreslení, proto jsme přidali šipky. To že mají 26 cm je náhoda.

Souvislost s logem Kauflandu je náhodná.

Bludiště

Šifra vznikla vlastně ve stejnou dobu jako bludiště z minulého roku. Velmi rychle vznikla finální verze. Jediným dilematem bylo grafické znázornění tunelu pro písmenka uprostřed polského kříže. Myší díry, tunel se rychle zavrhly a šifra dostala současnou podobu.

Šifra byla koncipována jako průchozí. Relativně mě překvapilo, že ji některy nezdolaly.

Plástev

Šifra mě napadla při luštění Mozaiky na letošní NaPalmě. Existuje několik barevných modelů, podle kterých se dají míchat barvy. Ty počítačové jsou asi známější, ale některé barvy se nepoužívají v českých ustálených spojeních. Takže nakonec jsem musel vybrat míchání barev známé dětem už v mateřských školkách.

I tak byl problém vymyslet vhodné spojení na oranžovou, fialovou. I pěkných spojení na ostatní nebylo nepřeberné množství. Výběr komplikovala nejednoznačnost. S každým testem se objevovala nová spojení. K modré počítačové smrti se našla černá smrt, vedle modrého pondělí je i zelené pondělí. Knížek, věží, zámků, kopců je od daného jména také vždy dost dalších barev.

Toto všechno hodně omezovalo tajenku, co do její délky, skladby písmen, pořadí písmen apod. I když testeři poukazovali na to, že tajenka není příliš intiutivní, díky omezením šifry a trasy s tím nešlo moc dělat.

Nakonec mě překvapilo, že telefonátů na dohledání a interpretaci stanoviště bylo o hodně méně, než jsem čekal.

Denníček

Trosečníci chtěli do hry zařadit nějakou obrázkovou šifru. Ta vždycky potěší děti a na první pohled vypadá lépe než hustě popsaná A4 textem. Nakonec šifra měla oboje, ale to nebyl prvotní úmysl.

Protože to byla opět grafika, tak délka tajenky byla hodně omezená. První verze hned na jaře. Obrázky dodat Gimli, Kosťa text. První testování proběhlo ve slovenštině a nebyl to problém. Pak jsem začal text přepisovat do češtiny. Po pár odstavcích jsem se zarazil a napadlo mě, že slovenština vlastně není špatný nápad a šifru může ozvláštnit. Zpětně hodnoceno, se mohla slovenština více zabudovat do principu šifry.

Během testování se ukázalo jen několik drobností. Eliminovaly se náhodné nic, opravili jsem konečný víkend apod. PS: to že jsou ve víkend přídavná jména na o, je čistě náhodné.

Protože testování probíhalo v útulných domovech, kde třeba nefouká vítr, testuje se u stolu apod., tak mě nemile překvapila délka luštění většiny i dobrých týmů. To že je šifra pracná jsem věděl, ale více jsem věřil v paralelizaci v týmu.

Pazourková

Gimliho šifra se nám všem líbila. Velmi rychle vznikl skoro finální podoba šifry. Během testů se některé věty nahradily (lump - Lotr bude první a nezastaví ho ani hrouda. ten - Onen určitý třetí prvek má protonové číslo deset. blaze - Vrcholně příjemně bude již potřetí planout, hořet a možná i zářit. celt - Vojenské stanové svršky byly jako první vyřazeny z evidence, za což mohl kelt.)

Bohužel se při opravách nezachovala u všech vět princip první slovo české, číslovka, poslední slovo anglické.

Killer sudoku

Na první schůzku přišel Fíťa s prototypem, který se vlastně vůbec nelišil od konečné podoby. První věc, kterou jsme zavrhli je čárkovaná čára. Náš myšlenkový pochod byl následující. Proč jsem dostal zalaminované sudoku. Orgové určitě nebudou tak hodní, aby to laminovali kvůli rychlejšímu luštění přes fixu. Určitě potřebují něco schovat nebo ochránit. Ha čára, tak to jdeme střihnout, protože máme dvě zadání. V minulých letech pořád kombinovaly neviditelné inkousty. Jdem to podpálit a pak polít. Šifra bude vyřešená ze 5 minut.

O něco později Fíťa dodal první vezi, která už kódovala polij mě. Cíl ještě nebyl u to dobu nebyl jasný, ale to nevadilo.

První verzi sudoku jsem luštil skoro hodinu a půl. Nebyla jednoznačná (to nevadilo, protože součty na mezitajenku seděly). Takto dlouhá doba luštění se mi rozhodně nehodila do konceptu denní krátké hry. V následujících měsíc jsem přidával další a další čísla do zadání. Časy testů se lepšily. Nakonec jsem se dostal po měsíční pauze asi na 20 minut, což mi přišlo odpovídající.

Šifru si vzal na starosti kompletně Fíťa. Přípravou asi 180 kopií strávil mnoho hodin. Orgové neměli příležitost si šifru ve finální podobě vyzkoušet, proto jsme tak otravovali přední týmy. Také nemám rád, když při luštění obchází orgové a ještě to komentují, ale tady nám zvědavost nedala.

Závěrečná

Závěrečnou se snažíme udělat o něco jednodušší než poslední šifry. Na druhou stranu by to neměla být úplná formalita. Letos padla volba na binární smysly.

Šifra měla jen dvě verze. Napoprvé jsme nápovědní podstatná jména použili příliš konkrétní, takže testeři měli tendenci dělat binár přes pravda/nepravda. (Může ponožka tikat, může ponožka smrdět, ...)

Cílové heslo jsme volili s ohledem na jednoznačnější určení bináru. Proto jsme zařazovali 01111, aby bylo jasné řazení smyslů apod.

Orgy potěšilo, že tato šifra nakonec rozhodovala i o pořadí.

Sepsal Martin