Hradecká sova 2019

Moje představa hry

Když se podíváte do historie hry, tak se každý ročník snažím zařazovat nějakou nepapírovou šifru (diska, kostka, laser, odrazky na hřbitovní zdi, tajné inkousty atd.). Důvod je jednoduchý, tento typ šifer u mě vzbuzuje silné (pozitivní i negativní) emoce a po stovce odehraných her si tyto šifry pamatuji. Gramofonová deska ve Zlíně, Bednička, chemie na inule, bazmek alá generátor náhodného pořadí na Tmou atd. Tento typ šifer nejde rozumně otestovat dopředu, přípravou se stráví hrozně moc času a má tendenci vybouchnout a změnit se v katastrofu. Přesto je chci i nadále do hry dávat, protože si Sovu dělám pro svoji radost, a když mě to přestane bavit, tak žádná Sova nebude. Kdo je nemá rád, tak je bude muset vydržet a zbytek prosím, mějte se mnou trpělivost, opravdu se snažím, aby se z nich nestala katastrofa.

Podobně jsou rozdělené týmy v představě, kde se má hra konat – centrum města, předměstí Hradce nebo les. Dávno jsem pochopil, že se nedokážu zavděčit všem. Takže ano, mám v hlavně jeden čistě lesní orienťácký ročník a jeden ročník v centru Hradce. Co bude příště, zatím netuším. Každopádně to napíšu dostatečně dopředu, aby se každý mohl rozhodnout.

Příprava hry

Sova vzniká celý rok. Přichází nápady šifry, ty se postupně upravují a snad i vylepšují. Moc děkuji testerům. Jsem rád, že se najdou lidi, kteří když nemohou na Sovu, sami pošlou nabídku na testování. Moc si toho vážím. Většina zlepšení má vliv na zlehčení šifry. Občas se to může zvrhnout, až se ze šifry stane průchodovka a to pak má vliv i na další šifry, jak se to stalo letos.

Pohádka

Nápad na šifru přišel s internetovou legráckou označování dámských a pánských záchodů. Prvotní nápad měl obsahovat pouze tuto kategorii. Velmi brzo se nápad rozrostl na pohádkové bludiště se třemi kategoriemi bran. S holkami jsme vymýšleli osm pohádkových postav, aby každá byla unikátní kombinací kategorii. Nejvíce nám dalo zabrat zlé zvíře ženského pohlaví. Obecně zvířata lze těžko dělit na zlá a dobrá. Původní lišku jsme nakonec nahradili zmijí, protože testeři přišli s chytrou liškou, kmotrou liškou apod.

Prvotní návrh se v počátečních verzích šifry projevil velkou převahou obrázků na pohlaví, ostatní kategorie byly zastoupeny sporadicky. Testeři se snažili všechny obrázky rozřadit podle pohlaví. Nepomohlo ani různé orámování obrázků. Nakonec pomohlo až rozšíření bludiště, vyvážení kategorii a barevné papíry. Po pravdě jsem čekal, že první tým vyluští šifru o 5 až 10 minut dříve. Střed herního pole měl podle předpokladů šifru vyluštit také o něco dříve a ne tolik týmů mělo čekat na nápovědu.

Obrázek

Šifra vznikla ve velmi pozdní fázi přípravy hry, kdy už jsme měli hodně těžkých šifer. Proto byla tendence hledat jednoduchou šifru na začátek. Obrázek rébusu je vlastně rychlý alfa verze pro test orgy. Měl být později nakreslen někým, kdo umí kreslit. Ten se však nenašel a tak obrázek procházel jedním testem za druhým a nikdo nic nenamítal. Osobní odhad na šifru jsem měl, že přibližně polovina týmů půjde k soše u kostela a na místě jim dojde, jak to bylo myšleno s ulicí Za hřbitovem. Obě lokality jsou natolik blízko sebe, že jsem to nepovažoval za problém.

Tečky

Nechtěli byste luštit první verzi. Interním testům odolala, prolomit ji až Síba reverzně, když znal řešení. Šifra měla nakonec několik verzí, které ji pokaždé zjednodušily. Tečkovaná písmena, integrovaná nápověda ne příliš jasná, jasná integrovaná nápověda. To nakonec zapříčinilo, že šifra byla dost průchodová.

Haptická mapa

Jedná se o jeden z prvních nápadů na šifru pro letošní ročník. A mimo cíle značně formovala i samotnou trasu hry. Když se podíváte na většinu listů haptické mapy, tak se skládá jen z pár čar nebo změti čtverečků. Rozpoznat lokalitu by bylo velmi obtížné. Doprava šifry na stanoviště je komplikovaná, tak je potřeba lokalitu volit podle základny. Volba padla na místo okolo Ornstových jezer, která mi přišla i pěkná.

V předjaří, dřív než byla většina šifer, jsem zajel do Prahy do ELSA centra pro vytištěné mapy. Testování probíhalo interně mezi orgy a známými a většinou bez problémů. To mě utvrdilo, že umístění lokality půjde dobře rozpoznat. Osobní odhad byl střední čas luštění tak 5–10 minut. Když jsem jel pro mapy a doma jsem sdělil, že budu brát 10 kopií, tak mi bylo řečeno, že by 5 mohlo stačit, kdo se s tím bude dělat. Nechtěl jsem mít fronty, tak jsem jich vzal 10. Bohužel realita mě nemile překvapila. Navíc se umístění stanovišť odlepovalo. Respektive se oddělovaly vrstvy speciálního papíru. Naštěstí umístění 4 bylo takové, že jsme měli k dispozici pomůcky na jejich rychlou opravu.

Rozdíly

Obrázek je hříčkou Najdi rybu. Opravdu tam je. V původní verzi rozdíly představovaly brailla. Obrázek se musel rozdělit na šestice. Nikdo z orgů to nedal, ale zároveň padl nápad, že ty rozdíly jsou kolečka a čárky. Šifra se změnila. Opět bylo několik verzí, kdy se rozdíly stávaly více a více nápadnými a stejnými, čárky byly pouze horizontální a více u sebe. Testeři to více méně dávali, jen hrozně brblali na opruz hledání rozdílů, ale jak jinak lépe zapojit děti :-)

Biatlon

Šifra přišla jako reakce na šifru ze Dnem, kterou jsme neprolomili. Docela brzo jsem zařadil rébusy jmen a šifry začala vyžadovat neobecné znalosti. Vzniklo mnoho verzí. Umístění na 2 a 3 stanovišti. Protože jsem nechtěl děsit nováčky, tak jsem ji nakonec přesunul na 6. Přehození významu bílých a černých, zrušení stojek a ležek, zpřesnění rébusů apod.

Čeština

Šifra mě napadla, když jsme v nemocnici biflovali vyjmenovaná slova. Šifra byla naschvál navržená jako těžká, aby rozhodovala pořadí na prvních místech. To, že bude těžká, napovídala a časová penalizace nápovědy. Délka tajenky byla omezená nejen počtem měkkých souhlásek, ale existencí správných slov. Pár večerů jsem strávil analýzou českých slov a vytvářením heatmap vhodných kombinací souhlásek, aby se následně napasovaly na grafickou podobu písmen. Proto Sochař a sochaři, síťka a síťky, peruť a peruť. Ve finále jsem použil tajenku, která byla odhaluzitelná i po konzultaci s mapou. Čest týmům, které i po odhadu dalšího stanoviště se snažily přijít na princip šifry.

Jinak zase šifra byla postupně zjednodušována. Z 3D písmen náhodně rotovaných v kostce se stala písmena v jednotlivých řezech kostky. Postupně se měnily i slova a nápovědné obrázky a texty.

Deziluze

Ano luštil jsem Bezejmennou, Oxymoronovou ulice v Brně. Princip se mi líbil, a když už i v Hradci máme takovou ulici, tak jsem princip lehce upravil. Jinak na stanovišti se v roce 2012 konaly aktivity.

Opilecká

Mám štěstí. Když přijdu na šifru, tak ji někdo vymyslí také. Loni to byly houby na Sově a Svíčkách. Letos naštěstí Opileckou nezávisle na mne vymyslel Petr, tak to aspoň zůstalo mezi orgy.

Hudební

Proti loňským příliš těžkým závěrečným klíčům jsem chtěl něco triviálního. Ano testeři mě zrazovali, že chtít po týmu pojmenovat noty je nehoráznost a že pro koho, kdo chodil do hudebky, to bude triviálnost. S vědomím, jaký je cíl, jaké je prostředí okolo cíl, jsem ji tam s dovolením ponechal.

Sýpka

Možnost mít cíl v Sýpce mě nadchla a risknul jsem to. Mám rád starou architekturu a moudrost našich předků. Možnosti nechat na sebe dýchnout historii a být na počátku záchrany mě nenechala klidným. Proto byl letošní cíl víceméně na staveništi. Těm, kteří mají stejnou zálibu, jsem doufám dopřál nevšední zážitek. Zbytku se omlouvám, ale snad to přežili.

Jinak protože byl Kuba vyhecován do Sudet, přesunul jsem hru o týden. Kuba se překonal a závod v deštivém počasí dojel. Tím nám vyžral déšť a na nás zůstal slunečný víkend. Pokud se nic nezmění, tak se chci vrátit zpátky k první zářijové sobotě – 5. 9. 2020

Sepsal Martin