Hradecká sova

Reportáž Krtkova fanklubu od Vítka

Start

Na Hradeckou sovu jsme dorazili počtvrté v řadě. Tentokrát jsme ji šli ve dvou. Ačkoli se s Anežkou běžně šifrovaček účastním ve dvojici. Na Sově to bylo vlastně poprvé v tomto složení. Tedy poprvé, kdy jsme byli pouze dva a zároveň oba prezenčně. Minule jsme zvládli Sovu poprvé bez nápovědy (tehdy Anežka kvůli nemoci luštila z domova), tak jsme byli zvědaví, zda se nám to podaří zopakovat. Navíc jsme týden předtím vyhráli na branném závodě podsedáky, tak jsme věřili, že možnost nesedět přímo na trávě pozitivně ovlivní naše schopnosti a skončíme o několik míst lépe než předchozí roky.

Org files

Po otevření první obálky jsem nám začal logovat příchod na stanoviště a Anežka mezitím odhalila první myšlenky. Doplnili jsme tedy cenzurovaná slova a vyluštili mezitajenku: „OVOCE SMĚR NA JZ BRAILLOVO PÍSMO PRO SLEPONĚ MORSEOVKA ŘÁDKY“. Již od chvíle, kdy jsme hledali parkovací místo, jsme věděli, že na JZ jsou ulice Meruňková, Jabloňová, Třešňová a Ovocnářská. Bylo to jedno z míst, kde jsme zvažovali zaparkovat auto. Přemýšleli jsme, co znamená ta část s Braillem a morseovkou. Snad to vyjasní první nápověda. No, dobře. Tak ne. Ale oblast je jasná. Když koukáme do mapy, spousta těch ulic má slepé odbočky. To bude asi ta narážka na Braille. Morse by mohly být zvláštní zakončení těch svisle vedoucích ulic, kdy jsou některé propojené (čárky) a některé izolované (tečky). Takže to ukazuje mezi Meruňkovou a Jabloňovou na hřiště Banán. Třeba to potvrdí druhá nápověda, která se právě vyvěšuje. Hm, tak nepotvrdí. Ale jsme si celkem jistí, a tak vyrážíme. Vida, hypotéza byla správná, je to dost podivná nápověda, ale stanoviště tu je. Nebo nám něco uniká?

Tabulka

Rychle dáváme dohromady nějaká čísla. Po pár sekundách mi dochází, že jde o prvočísla seřazená sestupně. Tím doplníme i zbývající nejasnosti. 31 řádků nás jasně navádí na kalendář. Devět sloupců je také jasných. Sova se koná v září, takže jde o letošní rok, který ještě není dokončen. Po vyškrtání dní z měsíců, které nemají 31 dní nám vychází, že žádné číslo nepadne na den, který neexistuje. Vypisujeme tedy x-té písmeno ze svátků. Vychází tam podezřele často I, V, D a M, tedy římská čísla. Ale co s tím? Obzvláště ve chvíli, kdy vychází i jiná písmena. Po asi půl hodině začne Anežka navrhovat nápovědu. Souhlasím, ale nejprve se snažím zrekapitulovat vše, co o šifře víme. K tomu Anežka dodá: „No, ještě nevíme, proč jsou tady vždycky ty dvě čárky.“ „To je celkem jasné. To jsou přece rovnítka. Jen nevím, jak je použít,“ odpovídám. „Jo, aha. Tak to bychom to asi mohli spočítat, ne?“ „Jo, to bychom mohli.“ Za chvíli míříme k dalšímu stanovišti.

Zpráva

Vezmeme zprávu a mírně se zděsíme. Ale asi za pět sekund říkám: „Asi je to blbost, ale přijde mi, že druhý řádek začíná na NA. Nedalo by se to prostě nějak přečíst? Že by ten začátek byl nějak jako MILÍ HRÁČI?“ „Jo, trochu to v tom vidím,“ odpovídá Anežka a přečte zbytek. Já to v tom vidím jen se zapojením velké dávky fantazie a až poté, co to Anežka rozluští. Šifra nás každopádně moc nezdržela. Můžeme tedy trochu vytáhnout pořadí po té bídě na začátku.

Po meči a po přeslici

Už z názvu šifry je jasné, že jde o rodokmen. Anežka začne kreslit. Já mezitím vytahuji morseovkový strom a po rychlém ověření, že muži jsou tečky, ženy čárky a já písmeno S, začínám diktovat písmena. Anežka usuzuje, že její analytické schopnosti již nejsou potřeba a v představivosti mne nedožene, tak jen zapisuje. Další rychlovka. Při přesunu na další stanoviště tradičně kontrolujeme statistiky z appky a zjišťujeme, že v době příchodu na 4. stanoviště ještě žádný tým nedosáhl 6. stanoviště. Přitom v době příchodu na 3. stanoviště byla situace stejná. Očekáváme tedy, že další šifra bude složitější a začínáme zvažovat, jestli by nebyla taktická rychlá nápověda.

BINAR

Název šifry mluví za vše. Bude to binárka. Začal jsem vypisovat posuny mezi čísly, kdy jsem viděl posuny o 0, 1 a 2. Mohlo by tedy jít vždy o součty dvou sousedních písmen v binárce. Mezitím Anežka rychlým pohledem hlásí, že nahoru celkem pasuje to slovo binár a že je celkem jasné, že jsou některá písmena posunutá o 1 vůči správnému pořadí. Resp. některá písmena jsou blbě posunutá, což jí hrozně štve, protože v tom není pořádek. Začnu tedy vytvářet tabulku správných posunů, abych mohl porovnat šifru s touto tabulkou, ale to mi už Anežka dává do ruky vyškrtanou šifru se slovy: „Vyškrtaná písmena jsou tak, která mne štvala, asi to budou jedničky, dořeš si to.“ Máme celkem radost, že jde o rychlé a čisté řešení a nápověda nebyla potřeba. Opět studujeme statistiky, a zjišťujeme, že v době příchodu na toto stanoviště byl zatím jen jeden tým na dalším a představujeme si, že by z toho mohl být i dobrý výsledek po špatném startu.

Dovolená za trest

Po přečtení posledních odstavců jsem si hned vyhledal egyptské rány a zjistil, že jsme na správné cestě. V tomto odstavci reportáže tedy nenajdete nic zajímavého, protože šifry vyluštěné na první dobou neumím v reportážích popsat dostatečně čtivě. Je to trochu smutné, protože až budeme elitní tým, kvalita našich reportáží padne, pokud již není i tak pro běžného čtenáře někde v hlubinách.

Laborky

No, co k tomu říci. Jsme oba chemici. Já se tím i živím. Anežka si zase všimla toho, kdy vzít i poslední písmeno. Nebylo moc co řešit. Ve statistikách vidíme, že soupeříme s šesti dalšími týmy, což nás utvrzuje v tom, že by to letos mohlo být nakonec dobré i přes to, že jsme na třetí stanoviště dorazili asi jako 40. tým. Míříme na další stanoviště. Na břehu rybníka vidím v dálce nějaké focení a bílé šaty. Trasa nás vede kolem. Že bychom procházeli okolo svatebního focení? Když procházíme okolo, vidíme i stůl a text: „Vítejte na svatbě.“ Málem nás tam snad i začínají vítat. Projdeme kolem a narazíme na auta. Vystoupivší žena se ptá nějakého muže, jestli je už po obřadu. Ten jí odpovídá, že není. Bavíme se představou, že si někdo udělá svatbu na břehu rybníka zrovna v době, kdy tam postupně projde asi stovka týmů.

Čtverečková

Čteme text a odhalujeme pořadí 1–9. Když si položím tradiční otázku: „Hezké, a co s tím?“, odpoví Anežka pobaveně: „Když to přeskládám v pořadí, připomíná mi to QR kód.“ Začnu tedy kreslit fixou na čtverečkovaný papír pln napětí, zda půjde kód načíst. Vychází to a jdeme dál.

Setkání

Na šifru dorážíme jako třetí tým. Začneme číst a nevíme. Vidíme hodiny, časy a místa v Římě. Mezitajenky jsme si nevšimli, ale římská čísla jsou jasná z kontextu a z šifry Org files. Časy nám ovšem nic nedávají. Na mobilu hledám místa v Římě a sestavím z nich trasu. Je to trochu náročné, protože jsem si ze studijních důvodů přepnul telefon do němčiny a snažím se tak odhadnout německý překlad českého názvu italské památky. Anežka si všímá, že je Řím svým městským okruhem podobný Hradci Králové. Začíná se nám něco rýsovat. Řada památek se nachází i v okolí Velkého náměstí. Asi takto: Forum Romanum = Velké náměstí, Maxentiova bazilika = sv. Duch, Kapitol = samotný pahorek s náměstím, Colosseum = Sportovní hala, Sapienza = rektorát UHK, Laterán (dohledán jako obelisk) = Mariánský morový sloup, Auditorium = Koncertní síň Petra Ebena. Až na pár nedohledávek to celkem sedí, ale stále nevíme, co s tím. Rozhodneme se tedy, že vezmeme nápovědu a tím asi zahodíme i šanci na dobré umístění. Nápověda se ukáže jako užitečná, což je u Sovy celkem vzácnost. V minulosti nám ještě nápověda neřekla nic, co bychom nevěděli, a nikdy nám neporadila s tím zásadním krokem, na kterém jsme se zrovna zasekli. Tady nám ale poradí správným způsobem, a tak za pět minut pokračujeme do cíle.

Ristorante

V cíli zmateně hledáme rouru s další šifrou, ale to už si nás všímá org a dostáváme dobrou pizzu a závěrečnou šifru. Hlásím hned, že vidím italsky popsanou italskou vlajku a že jednotlivé řádky popisují vlakovou abecedu pomocí italského jídla v italštině. Když máme skoro doluštěno, všímáme si ještě mezitajenky. To už ale zadáváme cílové heslo a vidíme, že jsme šestí. Orgové nám sdělují, že na předchozím stanovišti bylo nápověd hodně, a že je s vysokou pravděpodobností jen jeden tým bez nápovědy, který má ještě reálnou šanci do těch 45 trestných minut dorazit. Nakonec se tým Párek zjeví a odsune nás na 7. místo, kde už zůstaneme. Zatím naše nejlepší umístění na Sově, z čehož je jasně vidět pozitivní vliv podsedáků. Děkujeme orgům za příjemný ročník a těšíme se, že se s nimi utkáme na Tmou, kterou tentokrát díky podsedákům nepochybně projdeme celou.