Hradecká sova pohledem orgů
Příprava trasy
Letošní ročník Hradecké sovy jsme vlastně začali připravovat hned po skončení loňského. Nejprve byly na světě první nástřely šifer. Tak vznikly lodě, průnik písmenek a pár dalších. Koncepty jsme pečlivě sepsali a založili, abychom je na jaře pracně hledali.
Začátkem března jsme začali vymýšlet trasu sovy. Proti loňsku jsme chtěli mít nejprve terénní část, když jsou účastnící ještě plni sil a noc ještě není tak chladná. Někdy po půlnoci měly týmy přejít do města, kde se daleko lépe hledají místa proti případnému dešti a zimě.
Podle mapy jsme naplánovali start v lomu nedaleko Vysoké. Bohužel na terénním průzkumu v blátě a dešti jsme byli zastaveni oplocením okolo lomu. Druhý náhradní start měl být na parkovišti vedle hřbitova ve Vysoké. Tato varianta ztroskotala při zjištění dostupnosti dopravy. Po prvním cyklovýletu jsme měli lesní část, ale vůbec jsme netušili, kde bude start.
Po pár týdnech se konala druhá výprava. Tentokrát jsme se zaměřili již na Roudničku, kde nás mile překvapilo schované fotbalové hřiště a bylo rozhodnuto. Z hřiště jsme po červené turistické vyrazili směr Vysoká. Nadchnul nás nádherný výhled na kótě 284 do Polabí s výhledem na Opatovickou elektrárnu. Osobně si myslím, že to mělo být nejhezčí stanoviště, kam by týmy dorazily někdy okolo západu slunce. Jak to bohužel dopadlo víte sami. Nicméně pokud budete mít čas a chuť vřele doporučuji toto místo navštívit během zlaté hodinky.
Městská část už nebyla tak časově náročná a mnoho stanovišť jsme stihli objet při běžném cestování po Hradci. Naschvál jsme se vyhnuli starému městu, kde je spousta hospod a sobotní noc k pařbě přímo vybízí. Loni nám totiž někdo vykradl všechna zde umístěná stanoviště.
Letošní trasa měla být oproti loňské o něco delší. Jednak jsme start přesunuli do odpoledních hodin a cíl prodloužili do poledne, a zároveň se loňští účastnící vyjádřili, že jim délka trasy vůbec nevadila. Přesto bylo v původním plánu trasy asi 18 stanovišť, které jsme nakonec zredukovali na 15.
Příprava šifer
Část šifer jsme měli připravených z loňska a zbytek šifer jsme připravovali v průběhu jara. Například šifra vlaky mě napadla na bedně při luštění 9. šifry n-úhelníky, při několikahodinovém luštění na nádraží.
Za letošní výběr šifer do značné míry mohou Slepí vozíčkáři. Který org by chtěl mít tryskový tým chvilku po půlnoci v cíli, když chce poklidně spát :-)
Loňské šifry byly hodně podobné. Dalo by se říct, že se v nich nevyskytovalo nic jiného než sčítání a morseovka. Letos jsme chtěli mít více šifer založených na různých principech. To samo o sobě činí luštění složitějším. Co do složitosti jsme chtěli mít asi 3 složité šifry, které dobré týmy vyluští asi za hodinu až dvě. Zbytek šifer měly být jednoduché průchozí hříčky, které by v pohodě zvládali i začátečníci.
Určit jaká šifra je složitá a jaká je jednoduchá je velmi obtížné. Například jsme se domnívali, že šifra 9 - telefon bude těžká a zabere týmům přes hodinu. Z tohoto předpokladu nás vyvedli testeři, kteří tuto šifru komentovali slovy „To snad nemyslíte vážně, do minuty jsem to měl vyřešené. Koukejte ji nějak ztížit.“
Ve chvíli, kdy máte vymyšlené stanoviště a vymyšlené šifry, nezbývá nic jiného než tyto množiny spojit. Bohužel každá šifra má jiné požadavky na šifrovaný text. Pro některé musíme vybrat jednoslovný krátký popis stanoviště, u jiných musí být popis stanoviště hodně dlouhý, jiné šifry nesnáší konkrétní písmenka (vlaky nemají rady A, Y a Z) apod. To všechno hodíte do velkého kotle a pod tlakem a teplem zuřivě mícháte. Po několika dnech začnete tahat dlouhé vzpouzející se zamotané šifry. Tu a tam některou nedovařenou hodíte zpátky do kotle.
A nedej bože, aby vám vaši geniální šifru vyfoukla jiná šifrovačka, třeba Parno nebo Matrix.
Testeři
Loňský ročník velmi dobře otestovali PeS a Karlem, kteří chtěli letos hrát. A tak nějak to bylo s každým, koho jsme se zeptali. Nakonec se nám povedlo sehnat relativně dost testerů. Bohužel jsme proti loňsku neměli testery, kteří by odpovídali klasickému týmu.
Někteří testovali osamoceni ve svém volném čase, který sháněli velmi těžko. Většinou pak otestovali jednodušší šifry a těžší šifry vynechali. Druhým protikladem byli testeři z Pralinek zvlášť a Jmelí. Ti proklepli do hloubky všechny šifry a měli neskutečné množství připomínek, vylepšení a doplňků. Díky nim vlastně nezůstala skoro žádná šifra nedotčena. Bohužel jejich udávaný čas řešení nebyl relevantní.
Výsledek testování, na kterém se víceméně shodli všichni testeři byl, že šifry 1, 6 a 8 jsou těžké, ale řešitelné. Zbytek jsou průchoďáky na 10 minut pro dobré týmy a neměly by být zásekem téměř pro nikoho.
Jedinou stinnou stránkou testování byla jeho jednokolovost. Bohužel po opravě většiny šifer nebyl již nikdo, kdo by opětovně šifry znovu otestoval. A to se nakonec ukázalo jako klíčové.
Ještě jednou děkujeme všem testerům za jejich drahocenný čas.
Před startem
Na začátku září jsme zadali do výroby trička pro organizátory a vítěze. V klubu deskových her Poutník jsme dohodli pronájem a nakoupili ceny.
Týden před startem se konečně začalo rýsovat složení startovního pole.
Víkend před startem taky proběhlo seznámení cyklospojek s celou trasou sovy.
Během posledního týdne jsme množili šifry, pálili cédéčka, čmárali citrónem po přebalech a třídili stovky listů papírů do různých složek. Zároveň jsme vyzvedávali trička a nakupovali zásoby pro 100 hladových krků.
Start
Před startem jsme ještě v Poutníku vyložili zásoby a pak pokračovali na start. Ve 3 hodiny zaparkujeme Karla (naši škůdku) u hřiště. Za chvilinku dorazí Denny a Lucka a registrace může začít. Spolu s nimi dorazí i první 2 týmy. Do 4 hodin dorazí většina týmů. Dostanou mapu, kartu týmu a dobré rady.
Chvilku po čtvrt na 5 pomocí megafonu odstartujeme turnaj v lodích. Alča lehce bojuje s technikou, ale nakonec to docela projde.
Docela nás překvapil tým Perníkáři, který si vytvořil aplikaci na výpočet pravděpodobnosti umístění lodí. Zřejmě se vyplatil, protože ani jednou neprohráli.
Mezitím uspořádáme první svoz aut ze startu k cíli. Než se vrátíme, je turnaj ukončen a stejně jako vloni Rada a staršina prohrává. Pak už se týmy trápí s první šifrou a orgové se škodolibě chechtají na lavičce. Ale ne nadlouho.
Šifra 1 - Třešeň
Navrhnout první šifru je těžké. První šifra musí roztrhat startovní pole, aby po trase nešel prvomájový průvod. Na druhou stranu nesmí být první šifra zcela neprůstřelná.
První verze testery zcela neprošla. Nápad sčítání nebyl špatný, ale forma nebyla dostatečně napovídající. Proto jsme šifru zcela předělali. Třešeň se tak ocitla na kopci. Ze spousty sum se stala jedna velká, písmenka byla nově napsaná pouze jednou barvou apod. Dlouho jsme diskutovali jestli použít znak sumy nebo n. Suma nevyjadřuje přesně potřebný krok, na druhou stranu písmeno n může být interpretováno mnoho způsoby.
Bohužel při přetváření šifry k nám přišel na návštěvu šotek. Nezván a nikdo si ho nevšiml. Teď už nevíme, zda jsme se překoukli v mapě nebo špatně počítali. Výsledkem byla šifra, která ukazovala na kótu 238 místo na kótu 284. Ještě štěstí, že ukazovala aspoň na nějakou.
Tak se tak orgové vyhřívají na sluníčku, škodolibě se pochechtávají týmům a ještě týmům stačí přes magafon poradit, jak řešit lodě na dalších stanovištích.
Zvedají se první týmy. Poutníci míří kamsi k Cikánovi, Barbucha zase na křižovatku zelené a červené.
Za nějakou chvíli míří první tým (Drahoš forever?) kamsi přes pole do tramtárie. Neuběhne mnoho minut a další tým mizí stejným směrem. S lítostí je pozorujeme, jak míří špatně. A už tu je třetí tým na poli. To začíná být podezřelé. Rychle kontrolujeme zadání první šifry a bleskově zjišťujeme tu hroznou skutečnost. CHYBA. Naštěstí aspoň míří na kótu relativně správným směrem, relativně správně vzdálenosti. Jen ta cesta je hrozná.
Rozhodujeme se téměř okamžitě. Hráči se zvolili svoje vlastní umístění druhé šifry.
Fíťa se tou dobou nachází na Novém Hradci a rozmísťuje poslední šifry svojí části trasy. Odvoláváme ho. Musí stáhnout šifru z kóty 284 a umístit ji na kótu 238. Odhadujeme, že dříve než za půl hodiny to nemůže stihnout. Navíc má v batohu náhradní výtisky.
Beru Karla a vyrážím směr kóta. Jediné zadání nám v notebooku. Někde na úzké silničce do Vysoké zabořím Karla do pangejtu a vytáhnu notebook. První týmy začínají opisovat. Zatím dobíhám na kótu, odkud stahuji 5J.
Časem doráží Fíťa s výtisky. Část jich rozdáváme okolním týmům a zbytek dáváme na kótu. Bohužel u kóty není třešeň a nádherný výhled.
Šifra 2 - Písmenka
Druhou šifru jsem viděl luštit na Karlovi za chodu. Někdo ji ani moc neopisoval. Na druhou stranu některé týmy na ni šly příliš vědecky a ztroskotaly.
Šifra 3 - Lodě 2
Třetí stanoviště neproběhlo tak, jak jsme si představovali. Díky chybné první šifře se většina týmů k hájovně ve Vysoké přiblížila ze špatné strany. Z kóty 284 je hájovna po červené asi půl kilometru a hned první zákaz vjezdu je ten pravý. Takhle týmy šly přes vesnici a přišly zepředu - cestou minuly ještě další 3 zákazy vjezdu a dráždily hajného psi.
Ještě než jsme stihli dořešit špatnou kótu už volaly týmy, že je vyhání hajný. Nakonec vše proběhlo relativně v pořádku.
Šifra 3 byla původně plánovaná jako jednoduchá (všichni testeři vyřešili cca v desítkách minut), bohužel se ukázala pro mnoho týmů těžká. Problém byl ve způsobu vykreslování šifry. Dost týmů ještě kreslilo zásahy do jednoho hracího pole, i přes naše rady na startu. Jiné týmy nakreslily hrací pole pod sebe.
Nápověda naváděla k přehnutí. Škoda že spousta týmů nevyzkoušela všech 8 způsobů, jak dvě hrací pole překrýt. Jeden z nich byl správný.
Šifra 4 - Graf
Toto stanoviště přineslo problém s umístěním šifry. První 3 týmy těžko hledaly černý pytel v kapradí.
Vlastně celou hru jsme řešili telefonáty o dohledávání různých stanovišť. Bohužel i v příštích ročnících budeme muset šifry schovávat. Ztrátu stanoviště zjistíme po telefonátu a doplnit náhradní výtisky trvá minimálně půl hodiny. Hlídat všechny stanoviště po celou dobu je z důvodů nedostatků orgů nereálné.
Tato šifra byla umísťována ještě za dne do lesa, který den co den pročesávají armády houbařů.
Původně jsem chtěl šifru založit na nějakém grafovém algoritmu. Těžce bychom tím diskriminovali týmy, které netuší co to je graf. Proto jsme se rozhodli přesně k opačnému kroku. Pro znalé týmy jsme vytvořili trojského koně. Bylo třeba odprostit se od algoritmů a názvů vrcholů.
Jedinou perličkou byl telefonát týmu Chodili po lese, kteří se na Borkovník vydali polem od nápovědy ve Vysoké. Nějakou náhodou se dostali na křižovatku s rezatým rozcestníkem Borkovník. Až po druhém telefonátu jsme identifikovali, že jsou úplně někde jinde než mají být.
Šifra 5 - Lodě 3
Tato šifra neměla nikomu činit problémy. Morseovka měla přímo křičet: „Jsem tu.“ Hledání šifry v kládách mohlo chvilku zabrat.
Šifra 6 - CD
Petr v poledne umísťuje nápovědu na ostrůvek. Voda prý byla docela teplá. Dokonce se tam někdo i dobrovolně koupal. Nechtěl se koupat sám, a tak jako správný vodník láká dušičky pro nápovědu. Nakonec se mu povedlo 3 dušičky ulovit.
Petr byl na stanovišti docela dobře vybaven. Pro dušičky měl připravené ručníky, pro zapomnětlivce discman a svíčky. Pro pyromany náhradní přebaly.
První dorazili Slepí vozíčkáři s asi dvou hodinovým zpožděním proti našim plánům. Postupně dorazili Drahoš forever a ze zadních řad zaútočil Bludný kořen.
Podoba šifry se lehce měnila. Testerům se nelíbili skladba písniček. Obsahovaly prý příliš cizích latinských slov, které normální člověk nebude vědět, jak napsat. Testerům nakonec uniklo i to, že poslední písnička byl záznam z koncertu a posledních pár vteřin bylo mluvené slovo, což by mohlo týmy splést.
Tato šifra byla plánovaná jako obtížnější a opravdu tak dopadla.
Šifra 7 - Dvojice
Pro změnu jednodušší šifra. Zavádějící mohlo být vytváření různých asociací a řetězů.
Šifra byla umístěna na hrázi rybníka. K ránu u vody mohlo být docela zima. Základní pravidlo při luštění libovolné šifry je správné místo. Když prší, je třeba najít sucho. Když je zima, najdi teplé místo. Od rybníka je vhodné popolézt o něco výš.
S tímto stanovištěm byl problém s pojmenováním ulice Zámeček. Na různých mapách je bohužel tato ulice značena pod různými názvy. Z tohoto důvodu existovala jedna doporučená mapa, podle které byla celá hra vytvořena. I do budoucnosti nemůžeme garantovat všechny možné mapy.
Šifra 8 - Vlaky
Jízdní řád byl asi nejtěžší šifrou letošního ročníku. Musela být zařazena na toto stanoviště díky svým požadavkům na zašifrovaný text, který mohl být pouze několikaslovný a nesměl obsahovat A, Y a Z.
Při vytváření jsme pečlivě zvažovali všechny nápovědné prvky, které měly týmy postrčit správným směrem.
Nápověda hodně napovídala, proto jsme ji umístili patřičně daleko, aby byla zasloužená.
Tato šifra pro mnohé z týmů znamenala volání o řešení. Dalo by se říct, že ten kdo tuto šifru vyluštil, umístil se na předních místech.
Zajímavé bylo řešení jednoho z týmů, který dospěl k tomu, že stojící hodiny a jízdní řád je k ničemu. Na zadní straně mapy našli Novou Ves, vzali špendlík a stejně jako vloni bodli špendlík. Ten kupodivu vyšel někde v okolí Rozárky, což zase nebylo tak daleko od správného místa.
Šifra 9 - Telefon
V okolí stanoviště se nacházelo daleko více pomníků. Některé ani nejsou značeny v mapě. Nicméně žádný nestojí tak blízko Mateřské školce, tak jako ten pravý.
Jinak šifra nejspíše nečinila nikomu žádné větší problémy.
Šifra 10 - Ufon
Stanoviště se nacházelo u lávky přes Labe. Jen první týmy sem dorazily za tmy. Tuto šifru nevyluštil pouze KAT a Marán.
Zajímavé bylo poslouchat různé týmy, kam všude se snažili nacpat ufona. Většinou ho prohlásily za zvíře, případně ho úplně ignorovaly. Roste ufon nebo neroste? Pak by šel zařadit třeba mezi nerosty.
Šifra 11 - Lodě 4
Vlastně poslední lodě. Na prvních pozicích dále pokračuje lítý boj, ve kterém hraje roli i to, po které straně řeky týmy postupují.
Na braillovo písmo přišly všechny týmy. Původní verze šifry neobsahovala prázdné řádky a sloupce mezi jednotlivými znaky. Za zjednodušení mohou testeři.
Šifra 12 - Šestky
Stanoviště jsme umístili u bývalého podchodu pod městským okruhem ke všesportovnímu stadionu. Podchod je hodně maskovaný a jen málokterý hradečák o něm ví. To způsobilo spoustu telefonátů o upřesnění stanoviště. Ale pořád si trvám na tom, že nadjezd není podchod :-)
Někde se vzala matematická hříčka. Chopili jsme se jí o použili jako šifru. Bohužel až testeři zjistili, že na některé rovnice existuje více řešení. Dlouho jsme přemýšleli nad omezujícími jednoznačnými podmínkami, což se nakonec nejspíše povedlo.
Šifra 13 - Mřížka
Šifra byla pečlivě schována pod mostem. Většinou se jednalo o průchozí šifru. Jen jeden tým nepochopil nápovědu Otáčej a nejspíše chtěl vyrazit točit elektrickými rozvaděči v okolí.
Šifra 14 - Literatura
Šifra, kterou vyřešily všechny týmy. Někdo hledal na internetu, někdo ve wikipedii a někdo věděl z hlavy.
Tu a tam se některý tým vydal ke gymnáziu Boženy Němcové.
Šifra 15 - Báseň
Tuhle šifru vyřešily také všechny týmy. Jen některým to zabralo dost času (Bludný kořen). O něco horší to bylo s heslem. Někdo nepochopil co se po něm vlastně chce, ale po řádném vysvětlení heslo pokořili všichni.
Často se dlouho trápili do té chvíle, než někdo nadhodil slovo kočka nebo kočičky. Pak už to šlo velmi jednoduše.
Cíl
Po rozvezení všech stanovišť jsme se přesunuli do Poutníka. Holky na telefonu tam seděly už od půl osmé. Fíťa a Petr zůstali v terénu až do doby, než došly na šesté stanoviště všechny týmy až na Náhodné chodce a Barbuchu, které postupovaly pomalým, ale jistým tempem kupředu.
Během celé noci volaly různé týmy pro řešení nebo hlásily problémy na trati či nemohly najít stanoviště.
Okolo jedné hodiny ranní se do cíle postupně přišly podívat ukončivší týmy Poutníci, Náhodní chodci a část A.S.E.
Chvilku po šesté dorazili Slepí vozíčkáři a chvilku se trápili s heslem - pak jsme znali vítěze. Lehká demence sice dorazila druhá, ale vzala jedno řešení. Ze souboje o druhé místo nakonec vyšli vítězně Drahoš forever. A Bludný kořen byl příliš pozadu na to, aby mohl ohrozit třetí místo Perníkářů.
V průběhu dopoledne se trousily různé týmy, které buď prošly všechny stanoviště nebo se na nás přišly podívat.
11:58 Rada a staršina řekla správně heslo a stala se tak posledním týmem, který prošel všemi stanovišti.
Odpoledne jsme pak pouze uklízeli klubovnu a sbírali stanoviště. Navečer jsme se konečně dostali do náručí morfea.
Ještě jednou chceme poděkovat testerům a všem pomocníkům, kterří nám pomohli zajistit téměř bezproblémový průběh hry.
Všechny připomínky, náměty, nabídky při testování nebo pomoci při dalším ročníku pište do fora nebo na naši emailovou adresu.
Organizátoři Alča a Martin
